Dopřejte si o Velikonocích speciální čokoládu nebo třeba originální květináče!
Pašijový týden zakončený Božím hodem velikonočním a pondělní pomlázka s koledou letos nastanou brzy, ještě v březnu. Ale jaro už každopádně bude – přinejmenším kalendářní. Pro mnohé světce i křesťany patří k jeho přivítání i sváteční výzdoba příbytku a tradiční pochoutky.
Pokud jde o dekorativní předměty či stylové pamlsky, má co nabídnout i Centrum Kosatec. Než v obřím Paláci Pardubice začne v pátek velikonoční festival, bude tam ve čtvrtek 28. března i náš stánek s rozličným sortimentem. Největším lákadlem asi budou čokolády s velikonočně laděným potiskem, vyrobené takzvaným gastro tiskem. Jde o novinku věru unikátní: v naší zemi zatím mají potřebné zařízení jen dvě tři další firmy.
Ku potěše očí a zakoupení budou na stánku i keramické výrobky, předměty ze šicí dílny či ručně zhotovené květinové věnce. Na své si přijde i ten, koho zajímá, co všechno vlastně Kosatec dělá a komu pomáhá. Vlídná obsluha stánku bude důkladně obeznámená s aktivitami našeho spolku a sociálního podniku.
Dodejme, že čokolády (viz foto) a další dobroty s velikonočním námětem si můžete koupit už zkraje března v „kosatčí“ kavárně a bufetu v pardubické poliklinice KOLF.
(pel)
V květnu bude v Pardubicích opět AbiFest
Po několikaleté pauze se v Pardubicích, konkrétně v Enteria areně, uskuteční AbiFest a v jeho rámci národní abilympiáda, soutěžení v pracovních a volnočasových dovednostech lidí se zdravotním postižením. Zájemci si můžou v kalendáři vyznačit pátek 24. května. Ovšem kdo se chce nejen přijít podívat, ale i soutěžit, musí podat do konce března elektronickou přihlášku.
V čem můžete soutěžit
Centrum Kosatec, pořadatel akce, vyhlásilo pro osoby starší 15 let tyto disciplíny: cukrářství, fotografování, háčkování, keramika, košíkářství, malba na sklo, malování na kameny, pletení, studená kuchyně, ubrousková technika, výroba svíček, vyšívání.
Přihlášku i potřebné informace včetně pravidel, zadaných úkolů a časového harmonogramu lze od pondělí 4. března najít na stránkách www.centrumkosatec.cz.
Pozor, kdo dřív zareaguje, má větší šanci na účast: v jakékoli disciplíně bude soutěžit maximálně 12 lidí. Účastnický poplatek, který je 350 korun, zahrnuje startovné a oběd, ale ne ubytování.
Program pro děti, dospěláky či ostýchavce
Abilympiáda bude letos také na zkoušku, bez bodového hodnocení a s nízkou mírou soupeření, aby se osmělili i ti, kdo se ostýchají. Zasoutěží si rovněž zaměstnanci firem, které se na AbiFestu zúčastní burzy práce či fóra sociálního marketingu.
Doprovodný program bude pestrý, plný zážitků a potrvá celý den. Chybět nebude jarmark a večerní posezení v Kosatci, kde k tanci i poslechu zahraje pardubická skupina eNDee.
Další informace o výjimečném květnovém dnu se dozvíte v březnovém newsletteru.
(pel)
Máte nápad, jak zlepšit život v okolí? Zkuste pro něj sehnat peníze na Burze filantropie
Dobročinná akce, díky níž je Pardubický kraj v Česku unikátní. Předchozí věta je velmi příhodná pro Burzu filantropie, která se koná už podvanácté. Neziskovky z Pardubicka, Chrudimska, Ústeckoorlicka a Svitavska do ní mohou přihlašovat své projekty do 1. dubna do 23:59 hod.
Jde o solidní příležitost, jak sehnat finance pro společensky prospěšný záměr třeba z oblasti ekologie, zlepšování kvality života lidí se zdravotním postižením či zachraňování unikátních budov. Burza totiž propojuje neziskovou oblast s podnikatelským a veřejným sektorem. Donátoři v ní poskytují maximálně 75 tisíc korun na jeden projekt. Ten ovšem nejprve musí postoupit prostřednictvím veřejného hlasování na internetu do finále. Tam ho lidé z předkládající neziskovky detailně vysvětlují zástupcům firem.
Jak správně napsat projekt?
Pro zájemce je určen přípravný seminář, který se uskuteční v pondělí 4. března od půl jedné v Pardubicích. Jak informoval Pavel Šotola, radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor, jeho účelem „je nabídnout neziskovkám konzultace, jak by měla vypadat anotace a SMART cíle projektu“. Účastníci projdou kolonku po kolonce z registračního formuláře a zjistí, na co si při psaní projektu dát pozor a na co se zaměřit.
Na seminář, na němž budou také představeny aktuální termíny a novinky, může přijít každý, kdo se chce o Burze dozvědět víc a zvažuje podání projektu. Svou účast ovšem musí zájemci oznámit na odkazu www.burzafilantropie.cz/pripravny-seminar/jak-napsat-projekt-do-burzy-filantropie.
Uzávěrka přihlášek je 1. dubna V Pardubickém kraji dosud přinesla Burza díky štědré podpoře donátorů přes 18,5 milionu korun a pomohla tak na svět 498 prospěšným projektům. V minulosti na ní uspěla i Česká abilympijská asociace (dnes Centrum Kosatec) nebo Křižovatka ˗ organizace pro lidi s tělesným či kombinovaným postižením.
Neziskovky můžou podávat projekty od začátku února do 1. dubna: přihlašovací formuláře pro všechny okresy a harmonogramy jsou zveřejněny na stránkách www.burzafilantropie.cz.
Dodejme ještě, že Burza se letos odehraje také ve Zlínském a Královéhradeckém kraji: potřebné informace lze najít na zmíněných webovkách.
(pel)
Poselství z Noci důstojnosti: Nic se nezmění, když po teoretizování nenásledují činy
V Praze, před budovou Ministerstva práce a sociálních věcí, se 8. ledna konala druhá Noc důstojnosti. Jde o pietní shromáždění k uctění památky Doroty Šandorové, zabité v noci ze 6. na 7. ledna 2021 pracovníkem v přímé péči. Zúčastnil se ho i ministr Marian Jurečka, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková a zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Akci uspořádaly Děti úplňku s Aliancí pro individualizovanou podporu, Společností pro podporu lidí s mentálním postižením a Jednotou pro deinstitucionalizaci.
Letos se Noc důstojnosti uskutečnila také v Brně, Olomouci, Ostravě a Rumburku. V brněnské Kanceláři veřejného ochránce práv se kromě vzpomínek na paní Šandorovou diskutovalo na téma péče o lidi s nejtěžšími typy postižení: právě ti jsou jako ona silně ohroženi špatným zacházením. Často totiž dokáží komunikovat jen prostřednictvím svého chování, včetně sebepoškozování nebo agrese vůči okolí.
Veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc lidem s postižením a taky pečujícím osobám považují pochopení takzvaného chování náročného na péči coby formy komunikace za jeden ze zásadních kroků k zajištění jejich důstojného života. Upozorňují také na nadměrné podávání zklidňujících léků.
Antipsychotika nejsou všelékem
Zjištění ombudsmana i výzkum organizace Děti úplňku ukázaly, že hodně lidí s mentálním postižením dostává dlouhodobě velké množství antipsychotik, aniž by měli psychiatrickou diagnózu. V čem je taková praxe nebezpečná, popsal v Brně na Noci důstojnosti Filip Pluhař z Dětí úplňku.
„Může se stát, že toho člověka například něco velmi bolí, a proto se chová náročně, sebepoškozuje se, je agresivní. A my místo abychom řešili jeho bolesti, tak ho vlastně těmi léky umlčíme. Je známý případ z Velké Británie, kdy se až po roce zjistilo, že holčička měla střep v uchu. My se chceme zasadit například o vzdělávání psychiatrů, aby věděli, jakým způsobem u lidí s mentálním postižením postupovat. Třeba aby dřív než antipsychotika zkusili nasadit právě léky na bolest.“
Podle Hany Šimáčkové, zakladatelky spolku Nebuď na nule, se u lidí s mentálním postižením používají léky také pro utlumení projevů jejich potřeb spojených se vztahy a sexualitou. „Ta potřeba, která je všem přirozená, ale sama o sobě nezmizí, a pokud jí utlumíme léky, projeví se nějak jinak. Ve výsledku spouštíme řetězec dalšího chování náročného na péči, například výbuchy agresivity. A ve chvíli, kdy přijdou tyto projevy, dochází často k dalšímu utlumení léky, takže se dostáváme do začarovaného kruhu,“ vysvětlila Šimáčková s tím, že se v praxi setkává s dvacátníky, kteří berou i 16 různých léků a mají za sebou několik hospitalizací na psychiatrii. Přitom je podle jejích zkušeností možné s lidmi s mentálním postižením v pubertě i v oblasti sexuálních potřeb úspěšně pracovat a takovým případům předcházet.
Právničky ombudsmana v diskuzi připomněly, že péče o lidi s postižením se v Česku stále soustřeďuje především do velkých ústavů. A lidé v nich se často přizpůsobují systému, místo aby naopak služby reagovaly na jejich potřeby. Situaci by měla zlepšit transformace stávajících zařízení spojená s rozvojem sociálních služeb komunitního charakteru.
„Ono to není o financích, je to prostě o nás, o politicích a političkách a našich prioritách. A pokud většinově ti, kteří rozhodují o systému, velmi rádi podpoří tvorbu jakéhokoli strategického dokumentu a akčního plánu, ale neudělají z jeho naplnění svou prioritu, je to špatně,“ shrnula na Noci důstojnosti jihomoravská radní pro oblast rodinné a sociální politiky, Jana Holomčík Leitnerová.
Ze starého zámku do běžného života
Na jižní Moravě čeká velká změna například klienty Emina zámku v Šanově nedaleko Hrušovan nad Jevišovkou (snímek v úvodu článku). Jako mnoho podobných zařízení v republice není starý zámek stojící na odlehlém místě vhodný pro důstojný život. Tamní obyvatelé i personál se připravují, že ho úplně opustí.
„Mám velkou naději, že se to podaří, a my během šesti let ze zámku odejdeme. Někteří klienti se na to těší. Řada klientů se ale i bojí. Právě proto, že byli dlouho od společnosti odděleni. Neví, co všechno je čeká. Proto v mezičase musí dostávat patřičnou podporu od nás, aby se do společnosti vrátili a uměli v ní žít, setkávali se s lidmi nebo třeba začali chodit nakupovat,“ popsal výhled do budoucna ředitel Emina zámku Vít Janků.
Ombudsman Stanislav Křeček během piety za Dorotu Šandorovou zdůraznil, že zlepšování podmínek pro lidi s postižením i pečující vyžaduje zapojení celé společnosti: „Jestli o něco můžeme a máme usilovat, a v této souvislosti si to připomínáme zvláště naléhavě, je to právě zachování lidské důstojnosti všech osob, zvláště těch, kteří naši pomoc nejvíc potřebují.“
Pečující lidé potřebují konkrétní výhody a nároky
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm se zúčastnil setkání k Noci důstojnosti v Praze. Kromě transformace ústavů je podle něj nezbytná také odpovídající podpora pečujících osob.
„Rodičům, kteří svým dětem s postižením pomáhají téměř nepřetržitě, často na hranici fyzického a psychického vyčerpání, a bohužel leckdy i za touto hranicí, nestačí jen vyslovit uznání. Je potřeba jim konečně přiznat potřebný statut a z něj plynoucí výhody a nároky,“ uvedl Schorm.
O extrémní náročnosti péče o potomky s mentálním postižením svědčí i to, že žádný z pozvaných pečujících nakonec nemohl na Noc důstojnosti do Kanceláře ombudsmana osobně přijet. Většinou kvůli tomu, že nesehnali nikoho, kdo by se o jejich dítě během tohoto odpoledne a večera postaral místo nich.
Co dodat? Reforma psychiatrické péče patří k těm, u kterých dlouhodobě převažují slova a myšlenky nad konkrétními činy. Ano, máme v Česku akční plán až do konce dekády, máme přijatou strategii, máme metodiku a další dokumenty. Ministerstvo zdravotnictví může stokrát opakovat, že „kvalitní a dostupná psychiatrická péče je prioritou“, ale duševní zdraví národa, respektive obyvatel naší země je vážně poškozeno. Jistě to zavinila to i neúnosně dlouhá omezení na školách během koronavirové pandemie: Jak informovala agentura ČTK, ukázal loňský výzkum rizikového chování dětí provedený ve všech krajích, že až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Dětských psychiatrů je přitom v Česku zoufale málo.
(pel)
Dostali jsme cenu za společensky odpovědné podnikání v Pardubickém kraji
Centrum Kosatec dostalo v pondělí 4. prosince na slavnostním večeru speciální cenu CzechInvestu pro společensky odpovědnou firmu roku 2023 za zaměstnávání znevýhodněných osob. Její význam shrnula Pavlína Potůčková, ředitelka Centra Kosatec: „Tato prestižní cena nám byla udělena za vynikající práci, což potvrzuje naše dlouhodobé úsilí v oblasti sociální odpovědnosti. Ve stále konkurenčnějším podnikatelském prostředí je pro nás klíčové nejen dosahovat úspěchů, ale i naplňovat společenskou odpovědnost. Byli jsme vlastně odměněni za úsilí vytvářet inkluzivní pracovní prostředí a poskytovat příležitosti lidem se znevýhodněním. Cena nás zároveň motivuje k dalšímu rozvíjení našich iniciativ: Chceme pokračovat v podpoře a zapojení znevýhodněných jednotlivců do pracovního procesu a přispívat tak k jejich osobnímu a profesnímu růstu.“
O uvedené každoroční akci Koalice nevládek Pardubicka a Pardubického kraje se lze dočíst na stránkách www.konep.cz/aktivity/galavecer-ocenovani/.
Zlatý banán
Přehlídku dosavadních a vyhlášení nových držitelů Značky spolehlivosti spojenou s networkingovým setkáním s partnery pořádá od roku 2019 Asociace veřejně prospěšných organizací ČR.
Zástupci držitelů uvedeného prestižního ocenění za rok 2023 se sešli v pátek 26. ledna v pražském Obecním domě. Centrum Kosatec zastupovaly Pavlína Potůčková a Ivana Havránková, vedoucí sociálních služeb (na snímku vlevo).
Žluto-černá značka Prověřená veřejně prospěšná organizace (na snímku na panelech) potvrzuje naplňování sociálního poslání i řádné hospodaření s financemi od sponzorů, kteří se proto nemusejí obávat je poskytovat. Sociální podnik Centrum Kosatec má právo používat značku od 29. června 2022 (získali jsme ji ještě jako Česká abilympijská asociace): osvědčení převzala 12. října téhož roku paní Potůčková na ministerstvu průmyslu a obchodu na Dni s Českou kvalitou.
O aktivitě důležité pro zachovávání a zlepšování vysokých standardů sociálního podnikání podrobně informuje adresa www.znackaspolehlivosti.cz.
(mk)
Křížovkářské okénko
Dvě tajenky druhé křížovky-newsletterovky roku dvoutisícího čtyřiadvacátého při správném řešení zkompletují citát psaný životem. Pronesla ho žena s postižením sluchu a zraku, která i přesto byla po celý život velmi aktivní.
Originální keramická cena z dílny Kosatce čeká na každého luštitele, který na e-mail milos.kajzrlik@centrumkosatec.cz pošle chybějící čtyři slova s označením čísla příslušné tajenky. Uvedený kontakt slouží také k případné domluvě o osobním výběru, v případě zaslání poštou je třeba napsat také korespondenční adresu.
(mk)
Slovakoutek malebný
V newsletteru začíná nový seriál, po souhvězdích nadchází čas češtiny. O tuhle květinu je záhodno dobře pečovat, s úctou a svědomitostí. Neboť věru jde o doušku mateří: mluvu rodnou, na které záleží. Zvlášť dnes, kdy i zkušení novináři nadmíru (a leckdy hloupě) používají anglicismy – zdaleka nejen v oblasti počítačů nebo umělé inteligence.
Autor jazykového koutku rád hrával kopanou a má ji stále v oblibě jako divák. Může proto hbitě uvést coby odpudivé příklady slova šutér, gólman a plejer. Jako bychom neměli výrazy střelec, brankář a hráč!
I začneme od března kypřit půdu, zalévat a slunkem obdařovat kvítka ryze česká a hezká. Přitom prozradíme leccos zajímavého o tom, jak vzklíčila. Velebena budiž mateřština, neboť slovy Karla Čapka „tisíciletá minulost protéká každým slovem. Děláme něco velkolepě starého a historického, když mluvíme česky.“
Miloš Pelikán