Zážitkový seminář se v dubnu uskuteční na půdě Poslanecké sněmovny
Nadcházející událost může Centrum Kosatec považovat i za důkaz kvality a potřebnosti jedné své aktivity. Zážitkový seminář, osvěta zaměřená na každodenní překážky a potíže lidí se zdravotním postižením, míří z Pardubic do parlamentu!
V úterý 16. dubna se tam zákonodárci na vlastní oči, uši a též na vlastní kůži přesvědčí, jaké to je pohybovat se na vozíku, dívat se na svět brýlemi simulujícími oční vady či třeba chodit v takzvaném stařeckém obleku simulujícím pocity osmdesátiletého člověka. Chybět nebudou ukázky znakového jazyka a zkouška sebeobsluhy při znemožněném pohybu jedné či více končetin. Zároveň se politici dozvědí, jak lidem hlavně s psychickými zábranami pomáhá canisterapie.
V nabídce služeb České abilympijské asociace (dnešního Centra Kosatec) se zážitkový seminář objevil v roce 2007. Původně byl zacílen na vozíčkáře a zrakově postižené lidi, ale jak mezi klienty organizace přibývaly osoby s duševním onemocněním a mentálním a sluchovým postižením, rozšiřovala se náplň semináře.
Zábavně koncipovanou osvětu už absolvovalo v Pardubickém kraji několik tisíc lidí: školáků a studentů, úředníků, členů bezpečnostních složek i záchranných služeb, zdravotníků či zaměstnanců firem.
(pel)
V květnu bude v Pardubicích opět abilympiáda!
Po několikaleté pauze se v pardubické Enteria areně uskuteční AbiFest a v jeho rámci národní abilympiáda, soutěžení v pracovních a volnočasových dovednostech lidí se zdravotním postižením. Konat se bude v pátek 24. května.
Kdo chce soutěžit, musí co nejdříve vyplnit elektronickou přihlášku na odkazu https://iks.caacz.cz/abipro/registration.php.
Pořádající Centrum Kosatec vyhlásilo pro osoby starší 15 let tyto disciplíny: cukrářství, fotografování, háčkování, keramika, košíkářství, malba na sklo, malování na kameny, pletení, studená kuchyně, ubrousková technika, výroba svíček, vyšívání. Další informace jsou zveřejňovány na stránkách www.centrumkosatec.cz.
(pel)
Koncem jara přibydou další trasy pro turisty na vozíku
Už dvě desítky let se na Nový rok či na silvestra vydávají po celé republice davy lidí na pochody nazvané Novoroční čtyřlístek, které pořádá Klub českých turistů (KČT). Proč právě čtyřlístek? Vysvětlení je prosté: účastí si všichni splní čtyři předsevzetí: začít nový rok zdravým pohybem, pozvat někoho známého na výlet, poznat kus přírody a přispět na dobrou věc.
A tak se od roku 2008 ze symbolického startovného 30 korun, respektive z takto vzniklé sbírky, financuje budování speciálních tras pro vozíčkáře nebo bezbariérové úpravy v chatách KČT. Vznik jedné trasy stojí přibližně 120 až 150 tisíc korun a zahrnuje směrovky s logem vozíčkáře, rozcestníky, informační panely, nájezdy, odpočinková místa a propagační letáky s mapou. Mimochodem, na Novoročním čtyřlístku 2024 vybrali organizátoři od necelých 24 tisíc lidí téměř 306 tisíc korun.
K dosavadním 19 bezbariérovým cestám (nejvíce jich má Pardubický kraj) přibydou v květnu nebo červnu další dvě. Městská provede zájemce lázeňskými Poděbrady, na předměstské poznají zákoutí Přírodního parku Zelenov na jihozápadním okraji Domažlic.
Loni dostali vozíčkáři, ale i osoby s omezenou pohyblivostí a rodiny s kočárky od turistického spolku krásný dárek: publikaci s důkladným popisem téměř všech bezbariérových tras. Na tištěnou verzi se lze pozeptat na pražském sekretariátě KČT, elektronická verze je ke stažení na odkazu https://kct.cz/vozickarske-trasy.
(mk)
Když náš stát selhává aneb Znepokojivá analogie k tragédii na Slovensku
V sobotu 9. března skočila pod vlak žena s devítiletou dcerou v náručí. Tragédie se odehrála na severu Slovenska, u obce Beňadiková v okresu Liptovský Mikuláš. Matka i zdravotně postižená dcera zahynuly na místě.
Následovala mediální debata, zda tomu šlo nějak zabránit. Hlava státu upozornila, že rodiče těchto dětí čelí často vyčerpání a chudobě. „Nemožnost najít zaměstnání, zápasy o příspěvky, které alespoň trochu ulehčí život, těžkosti s umísťováním dětí do školy a do školky, sociální izolace a stigma – to je realita životů mnoha rodičů s dětmi se zdravotním znevýhodněním, s nimiž se u nás setkávám,“ upozornila Zuzana Čaputová na sociální síti. „Tragédie na Liptově musí být opravdu mementem, že rodiny s dětmi se zdravotním znevýhodněním potřebují od nás mnohem větší podporu a pozornost,“ dodala prezidentka.
Po zemřelé ženě zůstaly další dvě děti a manžel.
Beznaděj ochromuje vůli k životu
Zmíněné širší souvislosti, které k tragédii vedly, se neliší od poměrů v Česku. Mnozí rodiče pečující o dítě s těžkým postižením živoří v chudobě, často obětují i své zdraví a bojují s chronickou vyčerpaností. Běžně se setkávají s liknavostí úředníků, ledabylostí zdravotníků, nedostatkem terénních služeb, donebevolající byrokracií či stavebními bariérami ve školách.
Právo v sociální oblasti je nekvalitní a podpora státu mizerná. Není divu, že rychle přibývá osob s vážnými duševními potížemi. A zoufalí lidé někdy dělají zoufalé věci, jako třeba matka se dvěma dětmi, která s nimi loni v červnu skočila do propasti Macocha.
Od žonglování s čísly k pomoci lidem v nouzi
Mnozí se týdny, měsíce a roky trápí, protože nevidí světýlko na konci tunelu. Pan premiér, ministři a zákonodárci by se měli probudit ze zimního spánku! Legislativní nápravu v naší zemi nutně potřebuje chatrná síť sociálních služeb, nízké dávky pro lidi s těžkým postižením i pro osoby pečující, špatně dostupná psychiatrická péče pro nové pacienty nebo zanedbané sociální bydlení pro nízkopříjmové rodiny.
Politici a političky, neupřednostňujte dál úděsné válčení. A přestaňte neustále tahat z klobouku všelijaké analýzy, prognózy, strategie, úrokové sazby, statistiky, odhady a dopady…
Začněte konkrétně pomáhat občanům, kteří se nikoli vlastní vinou dostali do krizové životní situace! A jestli nevíte, jaké změny v právním řádu rychle udělat, zeptejte se umělé intelYgence. Ta bude možná prozíravější než vy.
(pel)
Rada napolovic aprílová pro ministra práce Jurečku
Před nějakými dvaceti lety koloval nejen mezi novináři bonmot, že vyspělost země se dobře pozná podle míry udržovanosti a modernosti veřejných záchodků. Ale přinejmenším od uprchlické vlny v roce 2015 sílí názor, že kvalitu života v Česku lze nejlépe poznat podle toho, jak se parlament a vláda starají o menšiny: hlavně o zdravotně těžce zdravotně postižené a sociálně velmi znevýhodněné občany.
A v téhle záležitosti je stav špatný a tristní.
I delegáti republikového shromáždění Národní rady osob se zdravotním postižením konstatovali, že dochází k výraznému zhoršování situace těchto občanů. „Vážený předsedo vlády, vážení členové vlády, z hodnocení plnění Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025 je zřejmé, že dosud nebyla provedena žádná systémová opatření v oblasti sociálních služeb, zaměstnanosti, ucelené rehabilitace a dalších oblastech,“ je uvedeno v prohlášení, pod kterým je podepsán Václav Krása, předseda zmíněné organizace.
Shrnuto do jedné věty, ambiciózní plán zůstal jen na papíře a na internetu (webovky https://vlada.gov.cz/ppov/vvozp/uvod-vvozp-17734).
Pokud je ministr práce Marian Jurečka soudný člověk, musí s hodnocením Národní rady souhlasit. Realita je v přímém rozporu s (ne)konáním vlády a je evidentní, že naštvanost lidí žijících v jimi nezpůsobené chudobě či v jimi nezvolených vyloučených lokalitách roste. Přijmout opatření, která jim pomůžou dostat se z nejhoršího, je nutností! A důkladná veřejná diskuse na tohle téma je prvým krokem.
Bydlení za necelé euro ročně
Autor článku nechce být pouhým škarohlídem, a tak má pro pana Jurečku zajímavou inspiraci, příhodně napůl aprílovou. Velký německý boháč Jakob Fugger nechal v 16. století postavit nejstarší komplex sociálního bydlení v Evropě: takzvanou čtvrť Fuggerei, kde mohli žít pracující katolíci, kteří se bez osobního zavinění dostali do vážných finančních potíží. Toto bydlení funguje dodnes a ročně se za byt platí symbolické necelé euro. Jde o částku (v přepočtu), která se za 500 let nezměnila. Stejně jako podmínka, že nájemci se musí za rodinu Fuggerů třikrát denně pomodlit.
Pan Jurečka je lidovec, a tudíž křesťan. Loni žilo v Česku sedmnáct dolarových miliardářů, nejvíc v historii. Pane ministře, což takhle vyzvat je, aby vybudovali něco podobného pro osoby s těžkým zdravotním postižením?
Miloš Pelikán
Zapojte se do hledání nejlepších v sociální oblasti!
Cena Duhové křídlo je od roku 2012 v Pardubickém kraji významným poděkováním za chvályhodné činy pro lidi se zdravotním postižením či sociálním znevýhodněním.
Do letošní společné aktivity (záštitu převzal Pavel Šotola, krajský radní zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor) a krajské Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) mohou občané do neděle 30. června nominovat své favority ve čtyřech kategoriích: profesionál, dobrovolník/filantrop, poskytovatel sociálních služeb, Cena Michala Hašta za celoživotní/mimořádnou práci ve prospěch zmíněné komunity.
Nominační formulář a další informace jsou k dispozici na portálech http://www.duhovekridlo.cz a https://www.duhovenoviny.cz.
Formulář také lze poslat e-mailem na adresu pardubice@nrzp.cz.
Finalisty pozvou organizátoři ve středu 18. září do Pardubic na slavnostní odpoledne s předáváním cen, keramických kachlí s motivem duhy a křídla (viz obrázek) akademického architekta a výtvarníka Miloslava Chaloupky.
Na dotazy odpoví Lenka Skokanová, koordinátorka NRZP ČR pro Pardubický kraj (mobil: 736 751 202, e-mail: pardubice@nrzp.cz).
(mk)
Křížovkářské okénko
Křížovka měsíce března luštitele „provede“ nejmladší kategorií dlouholeté vládní publicistické soutěže, která populární formou „zpřístupňuje“ nelehký život komunity lidí se zdravotním postižením.
Cena za správně vyluštěné tajenky, originální „kosatčí“ keramický „křížovkářský“ hrníček (je tedy třeba připsat jejich čísla) ani e-mailová adresa pro zaslání se pochopitelně nemění: originální „kosatčí“ keramický „křížovkářský“ hrníček milos.kajzrlik@centrumkosatec.cz.
Stále platí také nutnost uvedení korespondenční adresy při zaslání výhry poštou, pro obě strany je pochopitelně schůdnější domluva o osobním odběru.
(mk)
Slovakoutek malebný
Středa
V koloběhu obyčejného života je dnem předvíkendovým. Ale jednou jedinkrát, počátkem jara, se pátek stane Velkým. A sice na připomínku dne, kdy Ježíš Kristus, odsouzený k ukřižování davem podníceným židovskými kněžími, završil
z vlastního rozhodnutí na Golgotě svou pozemskou pouť. Naplnil tak svůj úděl, a protože nezradil Boha, svého otce, ani před smrtí, vykoupil lidstvo z prvotního hříchu. Alespoň podle Bible.
Byla to událost natolik zásadní, že ovlivnila i vnímání času. Týden už pro apoštoly začínal (v souladu s evangelii) nedělí coby dnem svátečním, jak chtěl sám Ježíš.
A třeba v Anglii je tomu tak v kalendářích dodnes.
Čeština vděčí za záchranu a rozkvět hlavně národnímu obrození, které ji obohatilo mnoha slovy. Patří k nim i názvy dní: středa je opravdu středem týdne, zatímco dnem prvým je pon(e)dělí a pátým pátek. Jen sobota je odvozena od latinizovaného slova sabat, velevýznamného svátku stanoveného v judaismu jako sedmý den týdne.
Máme tedy výrazy české, výstižné a hezké, zatímco v obřích zemích přetrvává u dnů latinský kořen: namátkou v angličtině, němčině či francouzštině.
Miloš Pelikán