Nabídka volných pracovních míst
Přemýšlíte o jiném pracovním uplatnění nebo jste momentálně nezaměstnaný? Pokud se chcete uplatnit v sociálním podnikání či sociálních službách, zajímavé pozice nyní nabízí pardubické Centrum Kosatec.
Volné jsou tyto profese: pracovník ve výrobě – pomocný pekař, sociální pracovník ve službě osobní asistence, pracovník v sociálních službách ve službě sociální rehabilitace, pracovník v sociálních službách – osobní asistent, pracovník do šicí dílny – švadlena, svačinář v bufetu na ZŠ nebo SŠ, pekař, grafik, řidič, montážní dělník.
Detailní informace o náplni práce, požadavcích zaměstnavatele a nabízených podmínkách u všech zmíněných profesí lze najít na stránkách Nabídka práce Centrum Kosatec Pardubice.
Zájemci mohou zasílat svůj životopis na e-mail vladka.linhova@centrumkosatec.cz nebo volat od pondělí do pátku v čase mezi 8. až 16. hodinou na telefon 730 581 605 (Vlaďka Linhová).
(pel)
Stát oseká handicapovaným podporu, mohli by přijít o práci
Příčinou je chystaná novela zákona o zaměstnanosti, která omezí státní podporu.
Chystá ji ministerstvo práce a sociálních věcí a plánuje v ní mimo jiné zavést strop příspěvku na provozní náklady. To jsou třeba náklady na dopravu, pracovní asistenci či přizpůsobení provozovny pro hendikepované. Největším problémem ale bude zrušení nároku zaměstnavatele na příspěvek pro osoby zdravotně znevýhodněné.
„Zdravotně znevýhodněné osoby nedosáhnou na invalidní důchod, ale mají trvalé zdravotní potíže. Jde třeba o lidi s lehčím mentálním postižením, kteří jsou schopni dělat pod dohledem jednodušší práce,“ řekl Právu předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Těchto lidí je podle jeho odhadu zhruba šest tisíc. A stát na každého přispívá zhruba pěti nebo šesti tisíci korunami měsíčně.
Podle mluvčího ministerstva práce Jakuba Augusty je cílem zefektivnění podpory. „Ti, kterým to zbytkový pracovní potenciál umožňuje, budou nasměrováni na volný trh práce,“ řekl Právu. Zdravotně znevýhodněné osoby mají podle něj na rozdíl od invalidů schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost.
„Tato schopnost je sice z důvodu nepříznivého zdravotního stavu snížena, ale možnosti jejich pracovního uplatnění na trhu práce jsou výrazně vyšší než u invalidních osob,“ poznamenal mluvčí. Dodal, že lidé zdravotně znevýhodnění si mohou případně požádat o přezkum invalidity.
Podle Krásy je zrušení podpory chyba. Produktivita zdravotně znevýhodněných lidí je podle něj v řadě případů nízká. „Proto na ně byl příspěvek, aby zaměstnavatelé neměli problém si je nechat,“ upřesnil s tím, že tito lidé by v případě zrušení této finanční podpory mohli přijít o práci.
Stejně tak to vidí prezident Komory zaměstnavatelů zdravotně postižených Ladislav Valenta. „Osoby zdravotně znevýhodněné jsou lidé, kteří například přišli o invalidní důchod nebo jsou na tom se zdravím mizerně a nikdo je jinak nezaměstná,“ prohlásil.
Práce, nebo pracák?
Ministerstvo věří, že těmito změnami se ušetří kolem 630 milionů korun. To rozporuje jak Krása, tak Valenta.
„Fikce pana ministra, že lidé se uchytí na volném trhu práce, je mylná. Budou na sociálních dávkách a budou čtyřikrát až pětkrát dražší,“ varoval šéf komory zaměstnavatelů.
„Máme spočítáno, že stát na těžce hendikepovaného člověka, který nepracuje a žije jen ze systému, vynakládá až 400 tisíc ročně,“ uvedl Krása. Když ale pracuje, tak si část peněz vydělá. Těchto lidí je podle Krásova odhadu asi deset tisíc.
Strop na provozní náklady není v současnosti podle Augusty stanoven. „Někteří zaměstnavatelé vykazují zvýšené náklady účelově v neúměrně vysokých částkách, a snaží se tím získat maximální částku příspěvku, která je 15 200 korun,“ vytkl mluvčí. Stanovení stropu podle něj zefektivní podporu.
Pavel Cechl, www.novinky.cz
Pozvánka na koncert
Pomyslete na prosincové svátky už dnes! Nabízíme dva dárky v předstihu
Vánoční cukroví
Vánoční cukroví za cenu 649 korun/kilogram si v Centru Kosatec můžete objednat do konce října. Objednávky přijímá Hana Stieranková na e-mailu hana.stierankova@centrumkosatec.cz či mobilu 777 303 730. Pečivo bude k vyzvednutí
od pátku 1. do čtvrtka 14. prosince; lze odebrat také jako náhradní plnění.
Tkané koberce
Tkané koberce vyrobené ručně z recyklovaných materiálů (především 100% bavlna) na „kosatčím“ tkalcovském stavu lze objednat u Dity Fialové na e-mailu dita.fialova@centrumkosatec.cz či mobilu 774 417 020. Koberec může mít rozměr maximálně 95 x 700 centimetrů, barva je dle dohody, cena je odvislá od dohodnuté velikosti. Odběr je možný do tří dnů.
Podepište petici za zvýšení příspěvku na péči!
Národní rada osob se zdravotním postižením vyhlásila 21. září petici za zvýšení příspěvku na péči ve všech stupních. Aby mohla podat žádost o její projednání v Poslanecké sněmovně, je nutné do 31. října nashromáždit 10 tisíc podpisů.
Petici znamenající i změnu v zákoně o sociálních službách lze najít na odkazu ZDE. Zmíněný příspěvek byl naposledy valorizován v roce 2018, tedy před velkým nárůstem cen ve všech oblastech života. Ministerstvo práce a vláda slibují jeho navýšení déle než rok, ale dosud nevytvořily potřebnou legislativu. Dochází tak k situaci, kdy se zejména rodiny pečující o své blízké v domácím prostředí propadají do bídy a chudoby! Pokud vám tahle mizérie není lhostejná, přidejte prosím pod petici svůj podpis.
Českým neziskovkám chybí finance na pořízení vhodného hardwaru, organizace postrádají základní digitální infrastrukturu i zkušenosti
Téměř polovina českých neziskových organizací nemá zdroje na odpovídající hardware. Zastaralé počítače a další zařízení je brzdí ve využívání plného potenciálu moderních technologií a jejich práce se stává drahou a neefektivní. Vedoucí manažeři často nemají znalosti a zkušenosti s digitalizací a využitím potenciálu technologií. Organizace se kvůli tomu vystavují bezpečnostním rizikům a rozvoj celého sektoru se zpomaluje. To jsou výsledky průzkumu o stavu digitalizace a IT v českém nezisku, který letos na jaře realizovalo Sdružení Via ve spolupráci s Nadací OSF. Dotazník vyplnilo 634 neziskových a příspěvkových organizací z celé republiky: zapojilo se do něj široké spektrum, od organizací věnujících se zdravotním a sociálním službám přes neziskovky z oblasti sportu a společenské činnosti až po knihovny.
Organizace limituje nedostatek financí na odpovídající hardware
Téměř polovina dotázaných organizací uvedla, že nemá dostatek financí na pořízení odpovídajících počítačů, mobilů a dalších zařízení. Neziskovky často využívají osobní počítače zaměstnankyň a zaměstnanců či dobrovolnic a dobrovolníků, čímž se vystavují riziku úniku či úplné ztráty důležitých dat. Nedostatek kvalitních přístrojů také znemožňuje využívání nejnovějšího software, který na starších počítačích často není možné spustit.
„Denně slýcháme o potřebě digitalizace organizací, společnosti i státu, ale málokdo si uvědomuje, že bez kvalitního nebo alespoň dobrého vybavení je požadovaná úroveň digitalizace dosažitelná jen těžko. Neziskové organizace jsou ukázkovým příkladem,“ vysvětluje Bystřická.
„Fungujeme na starém zranitelném železe, jež absolutně nedostačuje potřebám společnosti,“ potvrzuje výsledky průzkumu jeden z respondentů.
Řídícím pracovnicím a pracovníkům chybí znalosti a zkušenosti s digitalizací
Nedostatek financí se odráží i na znalostech a zkušenostech vedoucích pracovnic a pracovníků. Nabídka vzdělávání v digitálních kompetencích je omezená a pro většinu organizací také finančně nedostupná. Neziskovkám chybí IT oddělení nebo IT správce: toho si mohou dovolit pouze ty největší z nich.
„Pokud už organizace má finance na spolupráci s externím nebo i interním IT, její vedení často nemá přehled o dostupných možnostech, a nedokáže tak vyhodnotit přínosy implementace jednotlivých systémů. Jednoduše tápe v tom, do čeho investovat a kterým směrem se má rozvíjet. Současným světem hýbe automatizace procesů a umělá inteligence, ale neziskovky často nemají podchycenou ani základní digitální infrastrukturu,“ říká Bystřická.
„Nevíme, jak nastavit pravidla a procesy pro zálohování, bezpečné sdílení dokumentů s lidmi mimo organizaci, chování lidí uvnitř týmu. Neexistuje žádný vnitřní předpis, jako je např. u BOZP,“ potvrzuje jedna z dotazovaných organizací.
„Pomoct by mohly speciální IT audity, které by organizace nasměrovaly v digitálním rozvoji a nastavily by s nimi digitální strategii,“ dodává Bystřická. Tu mají podle dotazníku zpracovanou pouze 4 % oslovených.
Kyberbezpečnostní hrozby se neziskovkám nevyhýbají
Uvedené jevy se negativně odrážejí i na nízké úrovni IT zabezpečení, které se ve srovnání s daty z průzkumu v roce 2021 téměř nezlepšilo. Pouze necelá třetina dotázaných má sepsaná bezpečnostní pravidla, 13 % organizací vůbec neřeší možnost úniku dat a více než polovině neziskovek chybí centrální systém na ukládání a správu hesel.
„Neziskovky se vystavují řadě bezpečnostních rizik, která často plynou z nedostatku financí, špatného hardwaru, ale také kvůli mezerám ve znalostech a kompetencích,“ popisuje Bystřická.
Celých 7 % organizací spoléhá na osobní software zaměstnankyň a zaměstnanců nebo dobrovolnic a dobrovolníků. S vidinou úspor dotazovaní často užívají neaktuální či pro domácí použití určené systémy a programy, které mají nižší úroveň zabezpečení.
Více než polovina dotazovaných pro komunikaci v týmu využívá otevřených chatovacích platforem jako WhatsApp či Facebook Messenger, kterým chybí bezpečnostní a administrátorské prvky nezbytné pro efektivní a hlavně bezpečnou týmovou komunikaci.
S nějakou formou kyberútoku (spam, viry a trojské koně nebo napadení) se ve své organizaci setkala téměř polovina respondentek a respondentů.
Nedostatečná digitalizace sektor znevýhodňuje
Neziskový sektor dlouhodobě trpí podfinancováním, které se promítá i do stavu digitalizace a IT. „Neziskové organizace jsou nezbytnou součástí občanské demokratické společnosti. Pomáhají všem bez rozdílu v oblastech, do kterých stát nechce nebo nemá kapacity vstupovat: sociální služby, zdravotní péče, vzdělávání, kultura, práce s menšinami a znevýhodněnými skupinami, komunitní život. Pokud však budou v digitalizaci zaostávat za zbytkem společnosti, jejich práce bude obtížnější, procesy neefektivní nebo budou ohroženy třeba únikem dat, což bude oslabovat jejich pozici, nabídku služeb i ohrožovat případné klienty. To může mít dopad na celou společnost,“ varuje Barbora Hořavová z Nadace OSF.
„Základní kroky k digitalizaci jsou často levné a jednoduché, ovšem manažerkám a manažerům chybí základní orientace v tématu. Je tedy nezbytné vzdělávat a posilovat digitální kompetence řídících pracovnic a pracovníků,“ uzavírá Bystřická.
Markéta Prokeš Wittichová, portál Helpnet.cz
Vysvětlivky
BOZP: bezpečnost a ochrana zdraví při práci
IT: informační technologie
OSF: Open Society Fund
„Naše organizace nemá s počítačovými technologiemi problémy. Držíme krok s dobou,“ říká Martin Beneš, vedoucí PR oddělení
– Jak je na tom Centrum Kosatec s vybaveností počítačovými technologiemi? Zaměstnáváme desítky lidí, sociálně podnikáme a počtem zaměstnanců i nabízenými službami se rozrůstáme. I laikovi je jasné, že taky v oblasti IT musíme držet krok s velmi rychlou dobou, abychom snížili na minimum třeba riziko kyberútoku nebo ztrátu citlivých údajů kvůli nesprávnému zálohování.
Co se vybavenosti týče, je na tom Kosatec dobře. Přes vysoký počet zaměstnanců se vždy povedlo potřebné vybavení (ať počítač, nebo telefon) zajistit, a v poměrně dobré kvalitě, pro kancelářské práce naprosto vyhovující. Když vezmeme oblast IT jako celek, je situace pozitivní. IT oddělení si poradilo s každým problémem, který se doposud vyskytnul, a věřím, že to tak bude i nadále. Občasný kybernetický pokus z opačného konce planety, polohy z toho důvodu, že svou skutečnou polohu útočníci zpravidla skrývají, samozřejmě postihne i nás, prozatím je ale vždy neúspěšný. Ztráta citlivých údajů problém také není: věřím, že zálohování je v současnosti na denním pořádku v každém seriózním podniku.
– Nejde jen o hardware a software, stejně důležité jsou zkušenosti a znalosti lidí, kteří naši organizaci řídí. Máme počítačově dostatečně schopné vedoucí nebo aspoň zdatného IT správce?
Vedení s informačními technologiemi problém nemá, přece jen je využívá každý den. To samé jde říct i o ostatních lidech, ale v případě nouze je vždy po ruce kolega z IT, který pomůže, vysvětlí, vyřeší.
– Prospěl by Kosatci speciální IT audit, který by ho nasměroval v digitálním rozvoji a nastavil pro něj optimální strategii?
Takový audit by byl v Kosatci zbytečný, protože jak už jsem zmínil, úroveň znalostí zaměstnanců je na dobré úrovni a naše organizace používá aktuální software. Naopak, běžně se objevují nové nápady a návrhy, díky kterým se naše celková úroveň posouvá s dobou a s potřebami zaměstnanců. Kosatec je orientovaný mnohem více na kontaktní práci s lidmi nebo manuální práce, strategie tedy náleží pouze IT oddělení, případně PR a marketingu. Věřím, že zmíněná oddělení jsou na tom nyní velmi dobře.
– Nakolik jsou pro nás problémem finance? Můžeme investovat (investujeme) do modernizace počítačového vybavení, nebo nám na to chybí peníze?
V dnešní době je hardwarové a softwarové vybavení základem pro hodně velkou část práce některých oddělení, což si i Kosatec uvědomuje a do jejich obnovy pravidelně investuje. Výhodou je, že se často snažíme získat financování formou grantů, dotací a sponzorských darů, takže na to nejsme sami.
(pel)
Věřím, že žádného luštitele neodradí nezvyklá barva textu – je jen a pouze kvůli letošnímu tematickému zaměření každoroční akce Centra Kosatec.
V jeho keramické dílně jsou pro úspěšné křížovkáře připraveny „speciální“ hrnky.
K získání této ceny postačí na e-mail milos.kajzrlik@centrumkosatec.cz poslat znění obou tajenek vč. příslušných čísel, vzhledem k jejímu zasílání poštou je třeba připsat korespondenční adresu. Po předchozí domluvě na uvedené e-mailové adrese je jednodušší si hrnek osobně vybrat.
Křížovka ke stažení ZDE
(mk)
Ze skicáře laického hvězdáře
Snad seriál, který končí, aspoň někoho přesvědčil, že k noční podívané není potřeba astro triedr ani dalekohled. Postačí oči, případně brýle na dálku, a imaginace. Leckteré souhvězdí severní oblohy je tvarem podobné svému názvu, jiné stálice svým rozmístěním laika vybízejí k fantazijním hrátkám… Jejich opodstatněnost si lze ověřit v knihách, internetu netřeba. Obešel se bez něj i autor Skicáře.
„Myslím, že ani dalekohled, ani matematika, ani lučba nerozluští tajemství hvězdných záhad. Astronomii nestuduji, chybí mi k tomu základy věd pomocných, ale miluji hvězdy jako pohan. Jejich pojímání u pohanů, přes všechny nevědomosti a omyly, bylo snad pravdě bližší než střízlivý suchopár našich hvězdářů. Vědět, kolik tyčinek má květina, jak se jmenuje latinsky, kde roste a tak dále, nevysvětlí ještě bytost rostlinnou, o niž se jedná,“ říká Daniel Rojko v novele Dům U tonoucí hvězdy, kterou koncem 19. století napsal Julius Zeyer.
Věru, vesmír je živý organismus. A všechny vědecké poznatky jsou výsledkem lidského zkoumání. Zároveň však nezavrhujeme myšlenku křesťanského boha a jeho syna. Proč by tedy měli být bezvýznamní ještě starší antičtí bohové a jejich dosazování mýtických tvorů na nebesa? Možná „chyba není ve hvězdách, ale v nás samých,“ jak pravil Shakespeare.
Miloš Pelikán