Centrum Kosatec je největší zaměstnavatel hendikepovaných osob v Pardubicích, jeho aktivity jsou pestré a stále se rozšiřují. Jednou z nejvýznamnějších aktivit Kosatce je poskytování osobní asistence klientům v jejich přirozeném prostředí. Tuto náročnou a záslužnou práci vykonávají osobní asistentky.

Mezi naše zkušené osobní asistentky patří paní Dana. Požádala jsem ji o rozhovor a o to, aby se s námi podělila o své zkušenosti, poznatky a názory z praxe.

Paní Dana je společenská a aktivní seniorka, která pracovala v pobytových zařízeních pro seniory a poslední 4 roky se stará o klienty v jejich přirozeném prostředí. Na otázku, jak by porovnala kvalitu a možnosti péče o klienta u něho doma a v pobytovém zařízení, vysvětluje:

“Péče o klienty v pečovatelských zařízeních je nesrovnatelná s péčí v jakémkoli jejich známém a důvěrném prostředí. Mými klienty v rámci osobní asistence jsou osoby různého věku, které se z důvodu zdravotního hendikepu o sebe nemohou postarat sami. Obvykle míváme s klientem a s jeho rodinou navázaný oboustranný osobní vztah, což v pobytovém zařízení není v takové míře možné. Vzpomínám, že v domově seniorů jsem se musela postarat až o 15 klientů najednou. V takovém případě není čas na lidský osobní přístup, přátelské popovídání a dokonalé plnění všech potřeb klienta. Ve svém prostředí se každý člověk cítí komfortněji a asistentka může jeho potřeby kvalitně plnit po všech stránkách tak, aby se dotyčný cítil co nejlépe v rámci svých zdravotních potíží. Na péči o jednoho klienta je dostatek času i energie.”

Paní Dana je empatická žena, která se často neubrání citové zainteresovanosti v situaci svých klientů. Byla přítomna i závěrečným okamžikům života svého klienta, kterého držela za ruku a snažila se mu být duševní oporou. Zažila při své práci mnoho emočních chvilek, někdy se neubránila slzám, ale uvědomuje si, že její práce má velký smysl a bude ráda pomáhat lidem, dokud jí to její fyzická kondice dovolí.

Co říci závěrem? Zdravotní hendikep nebo bezmocné stáří může potkat většinu z nás. V dané chvíli by pak každý uvítal pomocnou ruku ochotné osobní asistentky ve vlastním prostředí, na které je člověk zvyklý. Podpora této formy péče a profese není vždy veřejností přijímána v pozitivním světle.

HH