Kdo si hraje v OPRAVDOVÉM světě, nezlobí
Internetový prostor je možná nekonečný, ale každopádně už je přehlcený, a nejen informacemi. Mít stovky či ještě víc kamarádů, s nimiž se člověk
v reálném světě nikdy nesetkal, preferovat virtuální události, které si nelze osahat ani očichat, sdílet zážitky přes monitor počítače či displej mobilu ‒ to všechno je dnes běžné. A bezesporu zábavné i poučné.
Jenže vesměs jde o události neosobní, bezdotykové a nevonící, které by v životě neměly převládnout. Dlouhá doba koronavirová, která nás donutila trávit většinu času doma a právě v internetovém prostředí, nejspíš měla i pozitivní důsledek: chceme se víc setkávat tváří v tvář, chceme se fyzicky dotýkat a hledět si zblízka
z očí do očí. A mnozí si chceme hrát pěkně postaru, v reálném světě.
I proto sílí v posledních měsících trend návratu k manuálním hrátkám, při kterých si skupinka lidí dopřává společnou zábavu. V pardubickém Kosatci, který je sídlem České abilympijské asociace, rozkvétají dvě takové kratochvíle: malování obrázku na kamínek a cvrnkání kuliček.
Pomalované kamínky coby poutníci krajinou
Máme v češtině malebné slovo: kamínkování. Lze ho vystihnout slovy „namalovat obrázek“, „umístit ozdobený kamínek na zajímavé viditelné místo“ a „hledat kamínek coby vzkaz od někoho jiného“. A protože se na něj píše i poštovní směrovací číslo, nálezce si lehce zjistí, odkud je. Bez hmatu, chuti něco vytvořit a všímavosti se nikdo neobejde, zato internet je u kamínkování postradatelným doplňkem: na sociálních sítích lze sdílet fotky kamínků i údaje o jejich výskytu.
Centrum Kosatec nabídlo tuhle volnočasovou aktivitu dětem v úterý 20. července. Připravilo nejen fixky na kamínky, ale i hračky a nanuky. Pro maminky a tatínky byla otevřená kavárna. „Zahrádka ožila dětmi
a jejich rodiči, byla tu úžasná atmosféra, tolik tvůrčích nápadů na jednom místě jsem dlouho neviděla. Pro velký zájem zopakujeme kamínkování v Kosatci v úterý 27. července od půl druhé odpoledne,“ říká Pavlína Potůčková, ředitelka centra.
Retro zábava s hliněnými či skleněnými kuličkami
Naopak cvrnkání kuliček patří k nejstarším hrám na světě, počátky má až ve starověkém Římě. A dnes zažívá velký návrat na scénu… Jde o jednoduchou hru, ve které se účastníci snaží dostat cvrnkáním malé kuličky (obvykle skleněné či hliněné) do důlku vyhloubeného v zemi. Nejraději ji mají děti, ale leckdy si zahrají i dospělí. Hra není příliš fyzicky namáhavá, významná však je zkušenost a psychická vyzrálost.
Kuličkové hřiště si zřídili také v Centru Kosatec. „Je to skvělá relaxace. Já na kuličkách vyloženě ujíždím,“ přiznává s úsměvem Potůčková. A dodává: „V naší keramické dílně jich naše zručné zaměstnankyně vyrobí stovky.“
Pokud jste, milí čtenáři, dostali chuť si zacvrnkat, můžete si kuličky koupit v praktickém pytlíku za pouhých 100 korun právě v Kosatci: konkrétně na stránkách https://eshop.centrumkosatec.cz.
(pel)
Přitažlivá turistická místa se těší
na návštěvníky s postižením
Počátkem června představila agentura CzechTourism významnou aktivitu hlavně pro vozíčkáře, nevidomé a neslyšící turisty: nabídku sedmi desítek výletů po hradech, zámcích, zajímavých muzejních expozicích, bezbariérových stezkách a dokonce i po rozhlednách. Velké poděkování za vytvoření zmíněného přehledu náleží všem krajským destinačním společnostem
a poprvé také Národnímu památkovému ústavu (NPÚ).
Jeho generální ředitelka Naďa Goryczková svými slovy potvrzuje, že památkové objekty jsou skutečně připraveny přivítat i osoby se sníženou mobilitou a schopností orientace: „Zpřístupňování památek pro lidi
s různým zdravotním postižením je naší dlouhodobou snahou, stále rozšiřujeme nabídku elektronických průvodců ve znakové řeči, haptické modely i bezbariérové trasy. U některých památek je to složité z podstaty věci – hrady byly stavěny jako nedobytné pevnosti, takže jejich zpřístupnění pro tuto skupinu návštěvníků je o to těžší. My se o to ale postupně snažíme a například v nových projektech památkových obnov je
s bezbariérovými přístupy počítáno.“
Sedmdesát tipů na výlet bez bariér po celém Česku naleznete na portálu Kudy z nudy, a to samostatně regionální na www.kudyznudy.cz/aktuality/cestovani-bez-barier-nejlepsi-tipy-z-regionu a samostatně tipy NPÚ na www.kudyznudy.cz/aktuality/cestovani-bez-barier-navstivte-hrady-a-zamky-i-s-h.
(mk)
Svatoanenské slavnosti v barokním areálu v Žirči lákají na kulatiny
Na pomyslném dortu by letos hořelo 20 svíček. Tak dlouho trvá tradice Svatoanenských zahradních slavností
v areálu Domova sv. Josefa ve východočeské Žirči. Bariéry mezi lidmi se zdravotním postižením a bez něj zmizí a pohoda se zábavou zavládnou v sobotu 24. července. Nejprve se od 10 hodin uskuteční poutní mše v tamním kostele sv. Anny.
Když kulatiny, tak atraktivní program. Svatoanenské mají letos tři taháky. Jsou jimi folkpopový písničkář Voxel a velmi oblíbený Hradišťan s kapelníkem Jurou Pavlicou, kteří odehrají koncert v zámeckém parku,
a přehlídka lidových řemesel od středověku po 19. století.
Pestrý sortiment samozřejmě nabídnou stánky neziskovek na jarmarku. Na několika scénách bude probíhat bohatý kulturní program pro dospělé i děti. Chybět nebudou komentované prohlídky barokního areálu, Bylinkové zahrady a také samotného léčebného zařízení. Slavit se totiž bude nejen svatoanenská tradice, ale
i založení Domova sv. Josefa ‒ jediného zařízení v Česku poskytujícího komplexní lůžkovou péči pacientům
s roztroušenou sklerózou.
Pestrý program na několika scénách
Náměstí oživí historické tance a zpěvy 19. století v podání dětské folklorní skupiny Barunka z České Skalice, následovat bude módní přehlídka barokních oděvů a po ní předvede barokní a renesanční tance soubor
La Fiamma s hudebním doprovodem kapely Alla Breve.
V kostele sv. Anny se zaposloucháte do operního zpěvu Lucie Bildové s doprovodem varhan. Pak bude následovat koncert skupiny Alla Breve a na závěr zahraje na varhany renomovaný Václav Uhlíř. Rozezní se
i žirečská barokní zvonkohra, jediná svého druhu na světě!
Zámecké nádvoří bude i letos patřit hlavně dětem, které se můžou těšit na divadelní vystoupení Loutkového divadla Kozlík nebo na koncert kontrabasového kvarteta Bumblebass.
Kdo je caletník? Na co se používá herdule?
To se dozvíte na jedinečné přehlídce řemesel od středověku po 19. století. Pečlivě vybraní mistři z celé země v dobových oděvech předvedou, vysvětlí a leckdy i naučí základy svého kumštu malým i velkým návštěvníkům. Dají ochutnat na místě pečený domácí chléb nebo nechají vyzkoušet různé druhy řemesel. Součástí přehlídky je také jízda na historických kolech, výroba staročeských perníčků nebo povídání
o bylinách.
Jarmark s řemeslnými výrobky a domácími dobrotami
Neodmyslitelnou součástí Svatoanenských slavností je řemeslný jarmark v zámeckém parku. Nenajdete na něm však vietnamské ponožky, neforemné legíny nebo chemické pouťové cukrovinky, ale pouze kvalitní řemeslné výrobky a domácí dobroty. Keramika, šperky, ručně šité oděvy a textilní dekorace, obrazy na skle či plátně, hračky dřevěné, textilní i háčkované, klobouky, knihy nebo mýdla a přírodní kosmetika – to vše
a ještě více nabídnou prodejci ve stáncích v parku. Přichystáno bude i bohaté občerstvení.
Chybět nebude jízda na koni, dřevěný kolotoč nebo třeba středověká střelnice. Dojde i na edukační a zábavné soutěže o hodnotné ceny, dílny pro děti i dospělé. Bude otevřená kavárna, vinárna a také muzeum cyklistiky
s ochutnávkou bylinných sirupů Camellus a čajů Sonnentor.
Plné vstupné je 190 korun, snížené 80 korun. Rodinné (2 dospělí + maximálně 5 dětí do 15 let) činí 450 korun. Držitelé průkazu ZTP či ZTP/P a jejich doprovod mají vstup zdarma. Výtěžek bude použit na financování terapeutické péče v Domově sv. Josefa.
(pel)
V České republice chybí stovky tisíc hodin pečovatelské služby aneb Situace z pohledu Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Pečovatelská služba není v České republice stále dostatečně dostupná, jak dokládají výsledky společného průzkumu zástupců poskytovatelů sociálních služeb, měst a obcí a místních samospráv. Stále existuje mnoho obcí, kde není možné poskytnout pomoc, péči a podporu přímo v domácnosti seniorů. Buď pečovatelky/pečovatelé úplně chybí, nebo nejsou schopny reagovat na celkovou potřebu péče. Bez zásadní, systémové změny se situace nezlepší.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR realizovala letos na jaře ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR dvě dotazníková šetření, jejichž cílem bylo zjistit aktuální potřebu pečovatelské služby v České republice a identifikovat hlavní bariéry jejího rozvoje a dostupnosti. První, které bylo určeno městům a obcím, jež pečovatelskou službu neposkytují, probíhalo ve dnech 6. až 16. května
a zúčastnilo se ho rekordních 860 obcí.
Druhý průzkum byl realizován od 25. května do 9. června a směřoval k poskytovatelům pečovatelských služeb (městům, obcím, příspěvkovým organizacím, neziskovým organizacím či soukromým společnostem). Data jsme získali od 373 poskytovatelů, což je více než polovina všech registrovaných poskytovatelů.
Chybějící kapacity pečovatelských služeb lze rozdělit do dvou skupin. První je absence pečovatelské služby či dostatečných kapacit, zejména v malých obcích do 1000 či 500 obyvatel. Druhou je pak nutnost navýšení kapacit stávajících poskytovatelů: v tomto případě jde naopak především o větší města.
Nutnost zvýšit kapacitu uvádí až 28 % poskytovatelů. Tři čtvrtiny poskytovatelů pak uvedly, že se tento nevyhovující stav snaží řešit. Celkem tedy chybí 412 778 hodin pečovatelských služeb za rok.
O peníze zase jde až v první řadě
Jako nejčastější důvody tohoto neutěšeného stavu pak poskytovatelé pečovatelských služeb uvádějí zejména nepřiznání státních dotací (42 %) z důvodu nezařazení do krajských sítí, dále pak nízké limity v tzv. úhradové vyhlášce, kde od roku 2014 nedošlo k navýšení maxim těchto úhrad (23 %) nebo nedostatek finančních zdrojů od klientů (16 %) a stagnující výše dalších finančních zdrojů (např. od zřizovatele; 19 %).
„Současný systém financování je nastaven tak, že případný rozvoj pečovatelských služeb nebo přizpůsobování jejich kapacit skutečné a reálné poptávce v terénu de facto přímo vylučuje. Bohužel MPSV ČR nedokázalo tento nevyhovující systém v posledních osmi letech i přes opětovné snahy a pokusy změnit,“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.
Na pečovatelskou službu je tedy nutné čekat. A když se senioři dočkají, mnohdy ji dostanou pouze ve velmi omezeném rozsahu. Zhruba 35 % seniorů si na pečovatelskou službu počká dva či více měsíců, 37 % jeden měsíc. Alarmující je také skutečnost, že v některých regionech, kde není služba dostupná, se jí senioři nemusejí dočkat vůbec.
Malé obce, především ty vzdálené od větších měst, během epidemie nejvíce pocítily nedostatek terénních pracovníků a důsledky toho, že síť služeb nedosahuje až na jejich území.
Velké dojezdové vzdálenosti, kdy cesta ke klientovi představuje dvojnásobek až trojnásobek času nutného na péči, jsou jednou z překážek zasíťování i těch nejmenších a nejvzdálenějších obcí. Potřební jsou tak odkázáni na pomoc sousedů či zástupců obce, kteří jsou rádi nápomocní, ale nejsou pro sociální práci vyškoleni
a samozřejmě ji ani nemají nikým hrazenou.
Epidemie nám nepotvrdila, že terénních sociálních pracovníků by bylo málo, ale že na území jednoduše nejsou. Nařízením vlády se tak v minulém roce stal každý starosta sociálním pracovníkem, který má povinnost postarat se o své seniory v obci. A tak ke všem povinnostem a náplni práce starosty a starostky malé obce ještě jezdíme pro nákupy, do lékárny pro léky nebo s dopisem na poštu,“ říká Jana Přecechtělová, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv. A dodává: „Jako starostka obce, která má méně než 100 obyvatel, jsem na péči o své občany zvyklá a nevadí mi to. Ale je třeba si uvědomit, že toto děláme zdarma, nad rámec svých povinností a nejsme pro tuto práci vyškoleni. Stát nemůže hřešit na to, že má na území schopné a obětavé lidi, nedostatek terénních pracovníků je třeba urgentně řešit. Legislativně, finančně i personálně.“ „Pro menší obec je velmi náročné a neefektivní provozovat vlastní pečovatelskou službu. Velcí poskytovatelé terénních služeb zase nemají motivaci, aby rozšířili svoji působnost i do okolních obcí, neboť narážejí na velké množství problémů. Tím zásadním je financování, a to zejména hrazení nákladů na dojezd ke klientovi, ale také náklady na zaměstnance poskytovatele v momentě, kdy již smluvní obec nebude službu potřebovat, protože osoba, ke které se jezdilo pečovat, zemře, nebo odejde do pobytového zařízení,“ doplnila Renata Kainráthová, viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR pro terénní služby.
Nutná je změna systému financování
Pečovatelská služba je přitom jedním ze základních předpokladů, aby senioři mohli zůstat doma, ve svém domácím a přirozeném prostředí. Stejně tak je klíčová i její role při pomoci neformálním pečujícím většinou ze členů rodiny. Služba jim poskytuje podporu a pečovatelé je v případě potřeby mohou i zastoupit.
„Ke zvýšení dostupnosti pečovatelské služby na našem území je zapotřebí změna systému financování sociálních služeb, který dle Svazu měst a obcí ČR není v současné době efektivně nastaven,“ uvádí František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, a pokračuje: „Právě systémová změna financování je zásadním předpokladem pro to, aby byla pečovatelská služba dostupná i v těch nejmenších městech a obcích. Stejně tak důležitá je potom pravidelná valorizace maximálních úhrad za poskytování sociálních služeb, která musí změnu financování doprovázet.“ Výsledky dotazníkových šetření jsou od 17. června dostupné na webu APSS ČR.
(Petra Cibulková, APSS ČR)
Pozn. redakce: Do předchozího článku jsme pro čtenářovu lepší orientaci doplnili podtitulek a mezititulky.
V příštím newsletteru najdete hodnocení situace v oblasti sociálních služeb z opačného pohledu ‒ tedy
z pohledu klienta se zdravotním postižením. O finance jako jeden z klíčových problémů půjde jistě také, ale jeho představa, jak má vypadat cesta ke zlepšení služeb, bude nejspíš odlišná.
Křížovkářské okénko
Za správné vyluštění tří tajenek, které tentokrát trochu „pootvírají dveře“ do vztahu mezi katolickou církví
a osobami se zdravotním postižením, získají všichni řešitelé nevšední „kosatčí“ keramický výrobek.
Kontaktní e-mail pro zaslání znění, nyní výjimečně bez číselného označení tajenek, zůstává stejný – milos.kajzrlik@centrumkosatec.cz. Nemění se ani nutnost připsání korespondenční adresy kvůli doručování ceny poštou a v případě předchozí domluvy na zmíněném kontaktu ani možnost jejího osobního vybrání
v Kosatci.
(mk)