Po pětileté pauze se v Pardubicích           vrací na scénu AbiFest

 

 

I letos nabídneme návštěvníkům bohatý doprovodný program. Během pátku 24. května se vystřídají pěvecká a taneční vystoupení dětí i dospělých, dojde na ukázku canisterapie, zážitkový seminář či předváděcí akci záchranářů.

Před pardubickou Enteria Arenou bude k vidění hasičská technika. Připravujeme taky volné disciplíny pro veřejnost, aby si kdokoli mohl vyzkoušet své pracovní dovednosti: konkrétně návrh plakátu na téma Boření bariér a výrobu brože ze samotvrdnoucí hmoty.

Svým autorským pořadem Poznej město!, plným obrázků, hádanek a humoru, diváky pobaví kumštýř Jan Honza Lušovský. A protože je abilympijský srdcař, vystoupí bez nároku na honorář.

Večer pak v Kosatci zahraje kapela eNDee. Zveme vás na den plný pohody a inspirace!

(pel)


Domov sv. Josefa v Žirči už má chytré byty

 

 

Je to povzbudivá zpráva pro nemocné roztroušenou sklerózou. Domov sv. Josefa v Žirči, části Dvora Králové nad Labem, jim už přes 20 let jako jediné zařízení v Česku poskytuje komplexní péči. A nyní má první chytré byty: nacházejí se v zrekonstruované budově, která dostala název Dům sv. Františka.

V pátek 3. května v něm bude den otevřených dveří. Celý objekt si můžete projít během komentované prohlídky.

(pel)


Webovky, které navštivte, než se vydáte na cestu

 

 

Příchod jara uvítali i hendikepovaní milovníci pochodů, výletů, zájezdů či pouhých vycházek. O bezbariérových trasách zřizovaných a spravovaných Klubem českých turistů jsme informovali v březnu, nyní přidáváme další tipy.

Velmi dobře udělané a informačně bohaté jsou stránky https://www.kudyznudy.cz/aktuality/borte-bariery. Nabízejí abecedně seřazený seznam naučných stezek, vyhlídek a památek, které mohou navštívit vozíčkáři a zrakově nebo sluchově postižení lidé. Zevrubné informace, mnoho výstižných fotografií a někde navíc 3D virtuální prohlídky místa ˗ to jsou hlavní přednosti webovek.

Svět z pohledu vozíčkáře

Inspirativní průvodce bezbariérovou Prahou je na odkazu https://www.flyabout.cz/cs. Autorem je spolek Neposedíme, který byl založen v září 2010. Hlavním důvodem jeho vzniku mimochodem byl dlouhý příběh o cestovatelské vášni dvou vozíčkářů rozhodnutých nenechat si své zkušenosti pro sebe a putujících do dalekých krajin s krédem „Ač sedíme, neposedíme“.

Spolek se věnuje i stránkám https://www.mapabarier.cz, kde je zveřejněna též kolekce fotek a informací na téma pomůcek sloužících k bezbariérovým úpravám v interiéru budov a jejich blízkém okolí. Nutno podotknout, že předkládaná řešení jsou cílená na vozíčkáře, nikoli na osoby se smyslovým postižením. Za pozornost stojí i domovské stránky spolku https://www.neposedime.cz, kde jsou mimo jiné publikovány četné aktuality a užitečné rady pro cestovatele po naší zemi, Evropě i jiných kontinentech.

Česká asociace paraplegiků v dubnu oznámila, že dokončila modernizaci projektu VozejkMap. Jde o bezplatnou aplikaci do chytrého mobilního telefonu a webové rozhraní, které jsou určeny pro vozíčkáře, ale i matky s kočárky, lidi s berlemi nebo seniory. Jak uvádí tisková zpráva, aplikace s navigací je přehledná, snadno ovladatelná a intuitivní pro každého uživatele. Bezbariérová místa jsou v ní kategorizována dle charakteru a účelu a obsahují informace o typu přístupu, dostupnosti WC a parkoviště. VozejkMap údajně obsahuje největší počet bezbariérových míst v Česku na jedné adrese: ověřit si to lze na odkazu https://www.vozejkmap.cz.

Památky bez bariér

Dlouhodobou aktivitu Památky bez bariér rozvíjí Národní rada osob se zdravotním postižením společně s Národním památkovým ústavem. Memorandum tyto organizace podepsaly v roce 2017. Za spolehlivý pramen údajů o přístupnosti historických památek v Česku je možné považovat odkaz https://www.npu.cz/cs/hrady-a-zamky/pristup-pro-handicapovane.

(pel)


Skupina eNDee hraje fropop, v květnu vystoupí v Kosatci

 

 

Byla v Česku jednou jedna hitparáda s názvem Alive a v létě 2021 se objevil její nový formát. Lidí, které dál zajímala, zůstalo dost. A když mohli premiérově hlasovat, stala se hitparádovým vítězem pardubická skupina eNDee s písničkou „Ta moje“. Videoklip nasbíral za pouhé dva týdny 4600 zhlédnutí a kapela chytila správný vítr do plachet.

Poznat ji můžete třeba na koncertě, který odehraje v pátek 24. května v Centru Kosatec.

 

 

Následující rozhovor mi poskytl Aleš Klose, hráč na baskytaru, basové ukulele a kontrabas.

– Proč jste se rozhodli dělat muziku?

Starostí a nepohody je v životě až až, lidí hloupých, zlých, sobeckých je kolem také až příliš, tak proč si ten život nezpříjemnit? A což teprve zpříjemnit ho lidem okolo, dodat jim energii, dobrou náladu a veselou mysl? Ano, to nás baví a to dává smysl.

– Crossover-alternative. Na tohle žánrové vymezení vaší hudby jsem natrefil na internetu. Častěji je ale kapela eNDee dávaná do folkrockové škatulky, ostatně sami se k němu hlásíte…

Považujeme se za kapelu „fropovou“. Slovo FROP jsme si vymysleli. Znamená to špetku Folku, trochu ROcku a nemálo Popu. Jinak nejsme příznivci nějakého škatulkování, když nás pozvou na festival folkový, myslím, že jsme schopni ho důstojně odehrát stejně jako rockový či majáles. Jenom krapet poupravíme výběr písní, takzvaný playlist.

Nedávno nás pozvali do Country Radia, měli jsme tam hodinový pořad a hráli tam osm našich písní. Myslím, že by nikdo nedokázal říci, že tam nepatříme. Záleží prostě na výběru skladeb. Ale pro nás je důležité, jestli to posluchače a naše fanoušky baví.

– Na logu kapely je i datum vzniku. Proč ho zdůrazňujete?

Nemyslíme si, že je to výrazná součást, a rozhodně ho nezdůrazňujeme. Inspirací pro logo bylo poštovní razítko, datum tvoří pouze doplňkovou výplň. Fanoušek si tak může spočítat, že hrajeme 8,5 roku. Mimochodem, zvládli jsme vydat již tři autorská alba.

– Při živém vystoupení eNDee je na pódiu tolik lidí, až má člověk pocit, že jde o malý orchestr. Podobně na mě v osmdesátých letech působila třeba Laura a její tygři. Kromě kytar máte v písničkách i dechy, smyčce nebo cajon. Budete se ještě rozšiřovat, třeba o harfistu?

Nene, je to konečný stav. Kapela má 11 lidí ve složení: bicí, basa, klávesy, kytara akustická, kytara sólová, housle, 3 zpěvy. Do plného počtu zbývá dechová sekce, kterou tvoří trombón, saxofon a trumpeta… Ale abychom vás trošku uspokojili ohledně kapelního „rozmnožování“, letos jsme nachystali projekt s Komorní filharmonií Chrudim. Naše písničky jsou rozepsány pro filharmoniky a vznikl z toho více jak hodinový program plný energie, který můžete zažít 15. listopadu v Pardubicích v Afi Paláci. Tam na pódiu uvidíte celkem 53 lidí. Ale harfu tam nemají.

– Povedlo se vám navázat na úspěch hitu „Ta moje“?

Poslechněte si naše poslední album. Poslechněte si písničky jako „Lavina“, „Endee“, „Zač ten dík“, „Ama“ nebo „Mezi mysli“. Poslechněte si i pohodovou písničku „Babička“, a vraťte se do dětství. Najdete ji třeba na YouTube. To budou hity! Nemyslíte?

– Za několik týdnů zahrajete v Kosatci pro účastníky AbiFestu. Bude tenhle koncert něčím výjimečný?

Nebude, ale rozhodně si to všichni hezky užijeme.

Miloš Pelikán

Výstižné a vtipné medailónky členů skupiny jsou na odkazu https://www.endee.cz/o-kapele. Nové videoklipy z třetího alba lze najít na https://www.youtube.com/watch?v=bS-9zrpZu50, https://www.youtube.com/watch?v=oTKs8k0zqBE, https://www.youtube.com/watch?v=gboPPQNAX0o.


Poslanci mohli zažít, aby pochopili

 

 

„Život s hendikepem: Zažijte, ať pochopíte.“ To byl apelativní název semináře Centra Kosatec, který se odehrál 16. dubna v Poslanecké sněmovně. Poslanci si mohli vyzkoušet třeba jízdu na vozíku a diskutovat s lidmi se zdravotním postižením. Během interaktivního semináře také experimentovali s různými smyslovými omezeními pomocí simulačních pomůcek a mohli poznat potíže, které často přináší zestárnutí, díky speciálnímu stařeckému obleku.

Díky za pozvání a realizaci semináře patří poslanci Karlu Haasovi a jeho asistentce Kristýně Kopecké.

(ak)


Nadějná metoda částečně navrací hybnost pacientům s poraněnou míchou

Na světě neexistovala funkční léčba, která by dokázala pomoci pacientům s úplným přerušením míchy. V Janských Lázních jim však několik let pomáhá unikátní léčba ochrnutí pomocí elektroakupunktury. Autorem metody Ac-tive ENF, která vznikla spojením lékařské akupunktury a znalostí fyzikální medicíny, je rehabilitační lékař Peter Olšák, který má za sebou léčbu více než 700 pacientů, mezi nimi i ty s kompletním přerušením míchy.

Jde o významný průlom, kdy u tří pacientů postupně dochází k částečné obnově pohybu v trupu a dolních končetinách. Pan Olšák metodu rozvíjel ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.

V léčebně v Janských lázních pobývají každý měsíc desítky pacientů s těžkou poruchou hybnosti. U některých jsou dokumentované velmi rychlé pokroky v léčbě: podílí se na tom řada procedur majících za cíl usnadnit pacientům například sed, stoj či jinou aktivitu, kterou dříve nedokázali zvládnout.

„Podařilo se nám částečně obnovit pohyb v trupu a dolních končetinách u 16letého chlapce Viktora, který ochrnul po úrazu v lese. Podle zpráv ze spinální jednotky a klinického stavu se jednalo o kompletní přerušení míchy, které se projevuje tak, že pacient přestane od určité výšky trupu cítit své tělo a nedokáže ovládat pohyb pod touto hranicí. U Viktora trval tento stav 13 měsíců od úrazu. Jakmile byla zahájena léčba pomocí elektroakupunktury, začal postupně aktivně používat svaly trupu a v oblasti kyčlí. Dnes je schopen částečně hýbat trupem i dolními končetinami. Stále u něj ale přetrvává kompletní porucha vnímání pohybu,“ konstatoval Olšák.

Metoda, která prakticky nemá žádné nežádoucí účinky, celým názvem elektroakupunkturní nervosvalová facilitace, propojuje tradiční akupunkturu, která se v Česku řadí mezi oficiální lékařské postupy, se současnými znalostmi fyzikální léčby. Léčba v současnosti není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Jedna aplikace v délce 30 minut stojí 500 korun.

Nutno podotknout, že ne u všech pacientů je pokrok stejný: vždy záleží na povaze a závažnosti postižení. Spektrum diagnóz, u kterých aplikaci této metody v Janských lázních zvažují, je široké. „Je vhodná pro většinu ochrnutých pacientů, u kterých se pohyb obnovuje velmi pomalu. Jsou po mozkové mrtvici, poškození míchy a poranění periferních nervů. Dobrých výsledků dosahujeme i v léčbě pacientů s roztroušenou sklerózou, u kterých dojde k akutní atace, která vyústí do omezení pohybu. Čím je postižení těžší, tím je důležitější, aby pacienti aplikaci dostali rychle,“ upřesnil Olšák.

V článku byly použity informace z portálu Helpnet.

(pel)


Křížovkářské okénko

V dubnové „lušťovce“ se v souvislosti s tajenkovým slovem křížovkáři dozvědí možná i něco nového, případně si opraví svoje dosavadní mínění.

Jak vyplývá z předchozího textu, tak tentokrát speciální keramická cena, výrobek to dílny „kosatčí“ = na e-mail milos.kajzrlik@centrumkosatec.cz zaslání jediného slova. Nezbytnou nutností navíc zůstává připsání korespondenční adresy v případě zaslání výhry poštou, jednodušší je každopádně domluva o osobním odběru v Centru Kosatec.

(mk)


Slovakoutek malebný

 

Brusle

Sportovní náčiní připevňované na boty k jízdě na ledě, tak je vysvětluje osmidílný knižní Spisovný slovník jazyka českého z roku 1989. Stojí za zmínku, že jde o pouhý přetisk jeho prvého vydání z roku 1960. Inu, proč by komunisté v naší zemi po desítky let měnili či dokonce rozšiřovali akademickou slovní zásobu, když se všemožně snažili, aby zůstala stejná i společnost? A tak jazyk zamrazili, přinejmenším na věčné časy.

Do mateřštiny se brusle zřejmě dostaly za národního obrození. Josef Jungmann uvádí ze starších českých výrazů pro nástroje určené k chůzi a klouzání po sněhu a ledu tahle slova: kůsle, kosle, krusle, kraple, klušťky, želízka. Ovšem kostění předchůdci bruslí jsou až z doby pravěké…

Základ slova brus- patří k slovesu brousit a přípona je -le. Čtenáře, který zná lidový výraz šlajfky, možná nepřekvapí, že na vznik podstatného jména zapůsobil zkraje 19. století vliv němčiny. Slovo schleifen totiž neznamenalo jen klouzat se, ale i brousit (šlejfovat). Novotvar nepronikl do obrozenecké češtiny hned naplno: dlouho vedle něj žil velmi rozšířený název želízka. Později však brusle zvítězily – a díky nim vzniklo sloveso bruslit. Jungmann ho ještě nemohl znát, zato my umíme v lecčems dobře bruslit, a když na nás něco praskne, pak v tom pěkně bruslíme, pokud z toho nedovedeme vybruslit.

Miloš Pelikán