AbiFest v roce 2021 bude, jen pokud se podaří zkrotit koronavirus
Letos tuhle akci Česká abilympijská asociace nemohla
v Pardubicích uspořádat. Důvod byl jediný
a mimořádný: koronavirová pandemie, která naplno zasáhla
i naši zemi. AbiFest jsme proto přesunuli na květen 2021
a doufáme, že vás na něj budeme moci pozvat.
V téhle chvíli je zbytečné zevrubně informovat, co všechno chce Asociace v Enteria areně návštěvníkům i soutěžícím nabídnout. Klíčové je, aby se celá společnost mohla vrátit k běžnému životu. Jen tehdy dostanou i lidé se zdravotním postižením zase chuť předvést, co všechno dovedou.
Dominantou festivalu zůstane národní abilympiáda, soutěžní přehlídka profesních
a volnočasových dovedností lidí starších 15 let
s jakýmkoli postižením. Za příznivé situace si zájemci budou moct od února 2021 vybírat z více než 30 vyhlášených disciplín z oblasti pracovních
i volnočasových aktivit: od aranžování květin přes studenou kuchyni až třeba po ubrouskovou techniku.
Opět chceme přichystat Abi pro NÁS, pohodovou zkoušku jednoduchých dovedností určenou hlavně lidem
s postižením z Pardubicka, kteří si zatím netroufají na účast na samotné abilympiádě. Zde nebudou rozhodující body a výsledky, ale nabytí sebedůvěry, společenský kontakt a uspokojení z předvedeného výkonu.
Zábava a inspirace pro všechny návštěvníky
Nudit se nebudou ani návštěvníci dvoudenního AbiFestu. Děti i dospělí si budou moct vyzkoušet různé manuální činnosti vhodné pro volný čas: třeba drátování, práci s korálky či keramiku. Pro všechny účastníky bude samozřejmě přichystán bohatý doprovodný program, tentokrát nejspíš tematicky rozdělený do dvou bloků. Zatímco pátek nabídne vystoupení organizací zajišťujících bezpečnost silničního provozu a integrovaný záchranný systém, sobotu si užijí hlavně rodiny s dětmi.
Na jarmarku se tradičně objeví stánky nabízející rukodělné výrobky a rozmanité pochoutky. Chybět nebudou hudební a taneční vystoupení či show speciálně vycvičených psů. K návštěvě Enteria areny nejspíš lidi pozve venkovní zážitková stezka se stánky: v blízkém okolí haly zájemci vyplní jednoduché úkoly a získají tak povědomí třeba o ergoterapii, muzikoterapii či antistresových omalovánkách.
Šance pro ty, kdo hledají práci
Do květnového AbiFestu opět zařadíme Abi pro firmy, kde budou soutěžit jejich zaměstnanci, aby svou přičinlivostí přispěli k pohodové atmosféře. Pro lidi s hendikepem, kteří hledají práci, bude zase lákadlem burza zaměstnavatelů: během stanoveného časového úseku dostanou šanci promluvit si se zástupci firem
a dohodnout si případnou další schůzku.
Aktuální (snad nadějné!) informace k AbiFestu budou zveřejňovány na stránkách www.centrumkosatec.cz/nase-aktivity/.
Miloš Pelikán
Jubilejní mezinárodní abilympiáda bude v Moskvě, ale až napřesrok
Nejdřív se spekulovalo o kanadském Quebecu, poté o čínské Šanghaji. Nyní je však jasný rok i místo:
X. mezinárodní abilympiádu by mělo v roce 2022 uspořádat Rusko
a dějištěm bude jeho hlavní město. Podmiňovací způsob ve větě předchozí je bohužel nutný: celý svět dlouhé měsíce bojuje
s pandemií koronaviru. Ve větách následujících však budiž přijata fikce, že riziko nákazy globálně a dlouhodobě klesne tak, aby se lidé zase mohli setkávat ve velkém počtu.
Vůbec poprvé budou talentovaní, šikovní a kreativní lidé se zdravotním postižením z desítek zemí bojovat
o medaile opakovaně v Evropě. Po francouzském Bordeaux přebírá štafetu Moskva, největší a nejlidnatější město našeho kontinentu.
V Rusku je abilympijské hnutí mladým fenoménem. Národní abilympiáda se tam koná pravidelně od roku 2016, naposledy se uskutečnila letos v listopadu. Ovšem hned na té první soutěžilo víc než 500 lidí ze třiašedesáti regionů největšího státu světa. A jistě nebyla náhoda, že na poslední mezinárodní abilympiádě ve Francii v roce 2016 dokázalo Rusko získat tři bronzové medaile, jako jedna z pouhých čtyř evropských zemí.
Nakonec pozoruhodná novinka: oficiálním členem Mezinárodní abilympijské federace se v listopadu stal Ázerbájdžán.
(pel)
Na internetu můžete podepsat petici požadující změnu příspěvku na péči
Už před vypuknutím koronavirové krize se v Česku často hovořilo o chystané systémové změně, kterou přinese aktuální novela zákona o sociálních službách. Jak se však ukázalo, novela nemá ambici měnit stávající zoufalou situaci lidí s postižením, kteří potřebují více pomoci, než na kolik stávající příspěvky na péči stačí. Přitom tu jsou tisíce lidí, kteří jsou dnešním systémem postupně tlačeni do pobytových zařízení. Jejich rodiny to dlouhodobě nezvládají a služby si zaplatit nemohou nebo jim ani nejsou dostupné.
„S podobnými životními příběhy se setkáváme neustále a jsou v podstatě bezvýchodné. Do ústavů nikdo odcházet nechce, rodinní příslušníci stárnou, na další pomoc nejsou finance, dokola se podávají žádosti na nadace. Ale dlouhodobé funkční řešení pro možnost svobodně žít v přirozeném prostředí stát nenabízí,“ říká Erik Čipera, ředitel společnosti Asistence. A dodává: „Protože si zároveň uvědomujeme, že další novela půjde do Poslanecké sněmovny nejdříve za několik let, rozhodli jsme se do tohoto procesu vstoupit. Minimálně chceme zahájit celospolečenskou debatu o tom, jestli naše společnost hodlá podporovat i lidi s vyšší mírou potřeby podpory a pomoci. Jsme přesvědčení o tom, že ano, ale že tomu neodpovídají systémová nastavení.“
Výzva poslancům: Zařaďte pětku!
Zmíněná neziskovka přichází s návrhem zavést pátý stupeň příspěvku na péči. Ten by byl individualizovaný na základě podrobného zhodnocení potřeb konkrétního člověka. Jeho výsledkem by byl konkrétní počet hodin osobní asistence umožňující konkrétnímu člověku s touto podporou samostatně žít.
„Myslíme si, že by tato podpora měla být distribuována v podobě zajištěného rozsahu služby od registrovaného poskytovatele a v podobě proplacené odměny pro konkrétního pečujícího. Tento systém by měl umožňovat předávání péče lidem mimo kruh rodinných pečujících tak, aby byla dlouhodobě udržitelná,“ vysvětluje Čipera. K prosazení tohoto záměru Asistence zveřejnila výzvu Poslanecké sněmovně s názvem Zařaďte pětku, kterou lze podepsat na stránkách www.patystupen.cz.
Jde o zásadní věc
Inspiraci našla neziskovka ve Švédsku a taky na Slovensku. Východní soused naší země sice má odlišný systém sociální pomoci, ale osoby s postižením tam procházejí podrobným zhodnocením potřeb a pak dostávají na každou hodinu osobní asistence více než 4 eura, až na 20 hodin denně. To jim umožňuje určitou svobodu, o kterou však musí aktuálně bojovat, protože i na Slovensku jsou pod restriktivním tlakem vlády.
Petici do poloviny prosince podepsalo 2 855 lidí. „Budeme rádi za každou další podporu. Chceme také propojit organizace, které pracují ve prospěch dotčených lidí, abychom společně dali poslankyním a poslancům najevo, že jde o důležitou otázku. Věříme, že se nám podaří iniciovat vznik poslaneckého návrhu, který bude toto téma řešit,“ shrnuje Čipera aktuální cíle.
(pel)
Letošní turistické vozíčkářské trasy
Koronavirus nepřeje ani Klubu českých turistů (KČT) a dalším organizátorům pochodů. Značené cesty však jsou s určitými omezeními nadále přístupné. A tak milovníky pohybu v přírodě snad potěší, že KČT letos zpřístupnil (nejen) pro vozíčkáře tři speciálně značené cesty z charitativního projektu Turistika pro všechny.
Patří do kategorie střední obtížnosti, mají tedy červený symbol vozíčkáře – podrobnosti o nich uvádí web https://kct.cz/vozickarske-trasy. Každopádně je třeba zdůraznit, že v lese může bezpečný průchod ztížit nepříznivé počasí nebo práce při odstraňování kalamitního dřeva.
Pro dvě nové trasy jsou propagační letáky KČT s popisem tras i s mapou na zmíněné webové adrese. Podrobnější informace o třetí, „humpolecké“ se zatím musí vyhledávat na internetu; zmiňují se o nich různé články. Všechny trasy jsou zaneseny na webu www.seznam.cz v části Mapy/Turistická.
Krásnolipskem
Okružní trasa s odbočkou do Jiřetína pod Jedlovou, první na území Ústeckého kraje, přibližuje přírodní krásy i historické památky Českého Švýcarska a částečně také Lužických hor. Včetně odbočky je dlouhá 13,5 kilometru, vlastní okruh měří 8,8 kilometru, převýšení dosahuje 186 metrů. Na trase je osm mapových stojanů, jedno posezení pod střechou a čtyři odpočinková místa s výhledy na nádherné scenérie Lužických hor
s několika rozhlednami.
Z trasy mohou i vozíčkáři z lesní křižovatky na tzv. Staré studánecké cestě po modré značce pokračovat
k nedalekým pramenům říčky Křinice (na snímku), která se v Německu vlévá v Bad Schandau jako Kirnitzsch do Labe.
Ostrava – Bělský les
Třetí moravskoslezskou vozíčkářskou trasu
s celkovou délkou 7,8 kilometru tvoří základní 5,5kilometrový lesní okruh
a odbočka do Staré Bělé k restauraci Sokolovna; okruh případně o 800 metrů zkracuje spojovací cesta. Pět informačních tabulí připomíná regionální historické turistické zajímavosti.
Mimo vlastní trasu se nacházejí tzv. Starobělské Lurdy, zákoutí v bukovém porostu s pramenem a kapličkou postavenou z vysokopecní strusky (viz snímek) – vozíčkáři mohou tuto zajímavost navštívit
s doprovodem.
Za Hliníkem do Humpolce
Tříkilometrová okružní trasa s převýšením 72 metrů, jedním odpočinkovým místem
a třemi infopanely je pojmenovaná podle filmového studenta, který se – slovy herce Zdeňka Srstky – do tohoto města v Kraji Vysočina odstěhoval. (Jak dokládá snímek, má dokonce v parku v centru města pamětní desku.) Premiérová vozíčkářská trasa
v kraji vede kolem dvou rybníků krásným lesoparkem pod dominantou města, zříceninou hradu Orlík s rozhlednou. Tři panely informují především o turistických cílech regionu, ale také o historii místního jezdeckého sportu ‒ proto výletník může potkat i jezdce na koni.
(mk)
Dobrá vůle nad zlato
Končí těžký rok, který dal psychicky zabrat nám všem. A koronavirus nám asi bude znepříjemňovat život ještě několik měsíců. Avšak ve chvíli, kdy vznikají tyhle řádky, se objevilo jedno menší a jedno velké světlo ve tmách.
Vánoce, co jsou za dveřmi, budou samozřejmě jiné. Ale navzdory vnějším neblahým okolnostem, které se nedají moc ovlivnit, máme šanci vrátit jim aspoň zčásti původní podobu. Vždyť jde o svátky narození Ježíše, pro všechny křesťany nejdůležitější postavy dějin. A s ním se objevila oslnivá naděje, která trvá po staletí a která nás právě teď může zahřát víc než loni.
Její odlesk může pocítit i ateista. Čím víc a čím opravdověji si budeme něco pozitivního přát, tím víc si pootevřeme dvířka k lepšímu životu. Představa, že aspoň většinu nadcházejícího roku neovládnou roušky, výdejní okénka či zavřena sportoviště, ale pohodová posezení s přáteli třeba u pivečka, úsměvy na tvářích
a plná hlediště diváků, je snad dostatečně lákavá, ne?
Do nového roku vám proto, vážení čtenáři, přejeme hodně dobré vůle a víry v lepší zítřky. A taky pevné zdraví, samozřejmě!
(pel)
Křížovkářské okénko
I aktivním sportem žije člověk se zdravotním postižením, ostatně to potvrzují i letní a zimní paralympiády. Jeden z méně známých sportů, který se (zatím) do programu těchto pravidelných vrcholných setkání nedostal, přibližuje tato křížovka.
Na originální keramický výrobek z dílny Centra Kosatec může pomýšlet každý, kdo na e-mail milos.kajzrlik@centrumkosatec.cz pošle znění tajenek s doplněním jejich čísel. Odměny se posílají poštou, proto je nutno připsat korespondenční adresu. Po domluvy je ovšem možný osobní výběr v Kosatci.
(mk)