Abilympiáda jen jednodenní
a v omezeném rozsahu

Česká abilympijská asociace chystá na pátek 20. května do svého bezbariérového sídla Centrum Kosatec národní abilympiádu. Akce dvakrát zrušená kvůli covidové pandemii se uskuteční s názvem AbiFest, který měl v květnu 2019 premiéru jako festival zážitků
a boření bariér.

Na rozdíl od předchozích soutěžních přehlídek, na kterých předvádějí své schopnosti a dovednosti osoby se zdravotním postižením, bude ta letošní s menším počtem vyhlášených disciplín, jichž se bude moci nejspíš zúčastnit méně lidí než obvykle. V odpoledních hodinách nebude chybět doprovodný program, večer vyplní klasika: tedy opékání, tanec, hudba.

Zda se abilympiáda bude konat, o tom však rozhodne „čínská chřipka“. Proto doporučujeme všem zájemcům bedlivě sledovat stránky www.centrumkosatec.cz/nase-aktivity/abifest, které postupně zveřejní všechny potřebné informace: soupis vypsaných soutěžních disciplín, maximální počty účastníků v nich, termín
a způsob přihlášek, případná koronavirová omezení apod. Důležité upozornění: ubytování se letos nebude zajišťovat.

Kdo chce soutěžit na letošní abilympiádě, musí se přihlásit do 31. března na webové adrese http://db.abilympics.cz. Čím dříve tak učiní, tím lépe pro něj.

Ještě krátce o situaci kolem jubilejní
10. mezinárodní abilympiády. Původně se měla konat v Moskvě od pondělí 23.
do neděle 29. května. Její organizátor, Abilympijské národní centrum Ruské federace, ji nakonec na základě různých jednání a průzkumu z loňského října
o možnosti opětovného odkladu prozatím přeložil na srpen. Česká reprezentace
s přihlédnutím k nejisté epidemiologické situaci však svou účast koncem loňského roku odvolala.

(mk)


„Debata o očkování zbytečně staví bariéry mezi lidi,“ tvrdí Václav Krása, předseda Národní rady osob
se zdravotním postižením

– Lze o některém druhu těžkého zdravotního postižení tvrdit, že člověku může očkování proti covidu uškodit, protože je
v kontraindikaci s jím používanými léky? Nebo už takové případy dokonce nastaly?

Nejsem odborníkem na očkování, a tudíž na tuto otázku neumím odpovědět. Možná jsou některé nemoci, kde se očkování nedoporučuje, ale NRZP ČR takovou věc nesleduje. Já osobně mám již tři dávky očkování a velká část zaměstnanců Národní rady je očkována.

– Očkování proti koronaviru je u nás dobrovolné. Ale lidé, kteří svobodně odmítnou vakcinaci, se už dva měsíce nemůžou účastnit běžného společenského života: nesmí si zajít na večeři, do kina nebo na fotbalový zápas. Ještě závažnější je, že jsou mezi nimi i tací, kteří žijí zodpovědně, dodržují platná nařízení
a pokyny a chtějí dál sportovat ‒ protože sport jim pomáhal udržovat dobrou kondici a přirozenou imunitu. Ale pokud preferovali třeba plavání nebo posilovnu, je pro ně dnes prakticky nemožné v tom pokračovat. Dají se tyto vládní restrikce zaměřené na lidi odmítající očkování považovat za diskriminaci? Nejsou dokonce v přímém rozporu s antidiskriminačním zákonem a ústavní Listinou základních práv a svobod?

Nechci se účastnit a nikdy jsem se neúčastnil debaty o očkování, protože se mi zdá, že zbytečně staví bariéry mezi lidi, ale také, že se tím oddaluje debata o zásadnějších věcech.

– Adam Vojtěch ve funkci končícího ministra zdravotnictví prosadil během dvou týdnů vyhlášku
o povinném očkování proti onemocnění covid-19. Ta sice byla v lednu zrušena, přesto má smysl se zeptat: Bylo vypracování a zavedení vyhlášky v souladu s postupem závazným pro tvorbu prováděcího předpisu? Návrh vyhlášky se údajně ani nedostal na povinná připomínkovací místa…

Nerozumím debatě o očkování na covid, protože u jiných typů očkování žádná taková diskuse neprobíhá. Neúčastním se žádných diskusí, řídím se svým rozumem, a protože si myslím, že každé očkování má svůj smysl, tak jsem se nechal očkovat. Nemyslím si, že by někdo pustil na trh očkování, které by bylo škodlivé.

Do konce ledna lze připomínkovat novelu vyhlášky
k zákonu o sociálních službách

– Loni neprošla parlamentem špatná novela zákona o sociálních službách, na poslední chvíli ji zamítl Senát. Přitom novela, která by adekvátně reagovala na oprávněné požadavky poskytovatelů i klientů služeb, je zapotřebí. V současnosti je však důležitější prováděcí vyhláška, protože největším problémem jsou finance. Konkrétně jde o úhrady za poskytovanou stravu, úhrady za sociální služby a samozřejmě též o příspěvek na péči. V pátek 21. ledna měla o problematice jednat Národní rada osob se zdravotním postižením s ministrem Mariánem Jurečkou. Můžete stručně shrnout, na čem jste se dohodli?

V pátek 21. 1. jsem se skutečně sešel s panem ministrem Mariánem Jurečkou. Diskutovali jsme jak
o vyhlášce, tak o přípravě zákona o sociálních službách. Sdělil jsem naše stanovisko, že nesouhlasíme se zdražením úhrad za úkony péče, a pan ministr uvedl, že celou věc ještě posoudí. U úhrad úkonů péče by podle něho došlo pouze k minimální úpravě. Pokud jde o zákon o sociálních službách, pan ministr uvedl, že předpokládá dvě novely zákona o sociálních službách. Jedna rychlá novela by řešila aktuální, spíše administrativní záležitosti. Teprve druhá novela zákona by měla vyřešit financování sociálních služeb.

– Nyní je vyhláška, kterou lze najít i na stránkách www.nrzp.cz, v připomínkovém řízení. Dokdy a komu můžou lidé či organizace posílat své podněty a návrhy?

K vyhlášce bylo zkráceno připomínkové řízení na deset dní a my jsme stanovili datum pro připomínky na
31. ledna 2022, a to na adresu v.krasa@nrzp.cz.

(pel)


Výborná analýza současného stavu psychiatrické péče v Česku!

Velmi zasvěcená, přehledná a srozumitelná i laikovi. Právě taková je analýza současného stavu péče o lidi
s duševním onemocněním v Česku, která se 3. ledna objevila na portálu www.irozhlas.cz. Jejími autory jsou Jan Boček, Anna Košlerová a Kristína Zákopčanová.

Momentálně na internetu nenajdete kvalitnější článek na zmíněné téma!

Navíc jde též o nepřímé, ale výstižné svědectví o dnešním životním stylu a hodnotách. Že není lichotivé, netřeba zdůrazňovat… Text nazvaný „Chybějí psychiatři, peníze i byty“ je dost rozsáhlý, ale díky promyšlenému rozdělení do kapitol si čtenář může vybrat, co ho zajímá. Jako upoutávka nechť poslouží následující ukázky.

– „Lidi tu mají mizernou náladu, všichni jen spí. V sedm večer dostaneme léky a jdeme spát, protože tu není nic, co by nás bavilo. Kouření, spaní, kouření, spaní – to je rytmus našeho oddělení,“ cituje studie výpověď pacienta jedné psychiatrické nemocnice. O podobné příběhy, připomínající svět psychiatrických léčeben hluboko v minulém století, není nouze ani dnes. Další pacient pro iROZHLAS.cz popsal opakované zneužití omezovacích prostředků.

Dodržování lidských práv je prvním argumentem pro rychlou změnu systému psychiatrické péče: ten současný si musí pomáhat omezovacími prostředky, někdy daleko za hranou. Jednak proto, že chybí personál, zčásti proto, že „se to tak dělalo vždycky“. Pro individuální péči v řadě případů není prostor. (…)

– Plán změny, Strategii reformy psychiatrické péče, na ministerstvu zdravotnictví načrtli už na podzim 2013. O pět let později spustili první etapu, která má napovědět, zda je současný systém reformovatelný – a za jakou cenu. Ta pomalu končí a známe první výsledky.

Jak dlouhá cesta českou psychiatrii čeká, naznačuje fakt, že péče o duševně nemocné dodnes v hlavních obrysech kopíruje zadání z devatenáctého století: izolovat nebezpečné nebo jen nepříjemné pacienty
v léčebnách za městem. Řada zemí tento model postupně zavrhla, komunistické Československo se s ním naopak ztotožnilo. Po revoluci se změnily parametry systému, jádro ale zůstalo. Na zásadní reformu se pořád čeká. (…)

– „S vážnými psychickými problémy od úzkostných poruch až po těžké psychózy se léčí asi deset procent Čechů,“ popisoval serveru iROZHLAS na jaře 2020 Martin Anders, přednosta psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Skutečný rozsah těchto problémů ale odhadujeme na třicet procent populace, větší část tedy není terapeuticky ošetřena.“ (…)

– Bokem zůstává psychoterapie. „V současné době je pro lidi s duševním onemocněním závažným problémem praktická nedostupnost psychoterapeutické péče,“ zmiňuje aktuální plán reformy dlouho známý problém. Čekací doby na terapeutické sezení proplacené pojišťovnou dnes začínají na několika měsících, řada terapeutů nové klienty nepřijímá vůbec.

„Péče o duševní zdraví nerovná se psychiatrie,“ zlobí se Dominika Čechová z České asociace pro psychoterapii. „To téma je mnohem širší, psychiatři by měli být až poslední instancí. Je to podobné, jako by vás bolela ruka a vy jste šel rovnou za chirurgem.“ (…)

Dozvědět se lze také o spotřebě psychofarmak za posledních 30 let, změně četnosti diagnóz v letech 2000‒2019, nutnosti destigmatizovat duševně nemocné lidi či o rozvoji center duševního zdraví v posledních letech. Obzvlášť zajímavá je kapitola „Sledujte peníze“. Citujeme z ní úvodní odstavec: Strategie je jedna věc, finance druhá. Princip follow the money – sledujte tok peněz, když chcete pochopit chování systému, je
u reformy psychiatrické péče zvlášť výmluvný.

(pel)


Centrum Kosatec pořídilo 3D tiskárny
a potvrdilo, že drží krok s dobou

Asi nejatraktivnějším loňským počinem v Kosatci bylo zakoupení dvou 3D tiskáren. „Během podzimu jsme zkoušeli vytvářet drobnější předměty, třeba formičky na pečivo, vajíčka nebo maketu petřínské rozhledny. Naše partnery a sponzory jsme potěšili stylovou novoročenkou: miniaturou vánočního stromku. V blízké budoucnosti se hlavně zaměříme na předměty podle zakázek: dovedu si představit loga firem nebo detailní miniaturu vlakového nádraží či Pernštýnského náměstí,“ shrnul Kamil Mertl.


Křížovkářské okénko

Letošní rok je pro Českou abilympijskou asociaci rokem významným – slaví totiž „kulatiny“ od svého vzniku.

Příslušný počet let se dozvíte po vyluštění doplňovačky: tajenku posílejte jako doposud na e-mailovou adresu milos.kajzrlik@centrumkosatec.cz. Nemění se ani odměna za správné vyluštění – originální keramika
z dílny Centra Kosatec. Vzhledem k jejímu doručování klasickou poštou je nezbytné připsat ještě korespondenční adresu. Ovšem po předchozí domluvě na zmíněném e-mailu není problém vybrat si cenu osobně.

(mk)