„AbiFest letos bohužel nebude, ale příměstské letní tábory jsme nezrušili,‟ říká Tomáš Cipra, vedoucí marketingu a fundraisingu České abilympijské asociace

  • Naše země se nachází v nouzovém stavu, který vyhlásila vláda, aby se omezilo šíření koronaviru mezi obyvateli. Jeho součástí je i zákaz pořádání kulturních a společenských akcí. Jak se promítá do činnosti pardubického Centra Kosatec?

Má na nás dopad ve více rovinách. Sociální služby poskytujeme bez omezení, gastro sekce funguje v omezeném režimu – obědy se vydávají pouze s sebou, kavárna funguje od 9 do 13 hodin přes výdejové okénko. Už v březnu jsme se přizpůsobili aktuální situaci a ve velkém začali šít látkové roušky. Na naši výzvu ohledně darování bavlněných látek zareagovaly desítky lidí a další látky jsme dokoupili. Více jak třetina našich zaměstnanců je angažována v šití roušek ‒ jejich největším „odběratelem“ je město Pardubice.

Truhlářská, montážní i keramická dílna fungují v omezeném režimu. Část našich zaměstnanců patří k rizikové skupině, a tak jsme je nechali pracovat doma
v režimu home office. Veškeré námi připravované akce pro veřejnost jsme samozřejmě zrušili. A to do odvolání. Museli jsme taky přerušit pořádání stále populárnějších zážitkových seminářů.

  • Ve druhé polovině května má Česká abilympijská asociace pořádat AbiFest a v jeho rámci i národní abilympiádu. Jde o naši nejvýznamnější akci, na kterou do Pardubic pokaždé přijedou desítky zdravotně postižených lidí z celé republiky. Asi není reálné, že se letos uskuteční…

AbiFest 2020 byl bohužel bez náhrady zrušen, protože jsou a pravděpodobně i v květnu budou zakázané hromadné akce. Náhradní termín nebylo kvůli nepředvídatelnosti situace možné stanovit. Ale už pracujeme na organizaci příštího ročníku, na který se moc těšíme. A všechny příznivce téhle akce zveme do pardubické arény ve dnech 21. a 22. května 2021.

  •  Internet naštěstí virová pandemie ani karanténa neohrožují. Lidé tam spolu komunikují na sociálních sítích a sledují informace na různých portálech. A tak je namístě otázka: Čím se Kosatec v těchto týdnech snaží zaujmout na svých webovkách a facebooku?

Rozhodli jsme se přispět k celkové informovanosti obyvatel a snažíme se hlavně na facebooku a instagramu publikovat či sdílet články a příspěvky o aktuální situaci v zemi a opatřeních, která přijímá vláda nebo Pardubický kraj. K tomu samozřejmě informujeme veřejnost o těch našich aktivitách, které jsme nepřerušili. Snažíme se držet pozitivní tón i v současné nelehké situaci.

  • Buďme optimisty a představme si, že se život v naší zemi pomalu vrací do normálních kolejí. Jaká akce by Kosatec nejlépe zviditelnila na veřejnosti po nucené odmlce?

Velice zajímavá otázka, kterou prakticky denně diskutujeme. Jsme přesvědčeni
o tom, že nelze najít jednu velkou akci, která nás zviditelní, a bude „vyhráno“. Pracujeme na vylepšení našich stávajících služeb, hledáme nové cesty propagace a budeme chtít navázat tam, kde nás epidemie na počátku března zastavila.

  • Jak oznámila vláda, letní prázdniny pro školáky se nejspíš nebudou zkracovat. Připravuje opět Kosatec příměstské tábory pro děti a mládež?

Ano, jsou naplánovány od loňského podzimu. Jde o dva turnusy: od
20. do 24. července a od 10. do 14. srpna. Zatím jsme je nezrušili, sledujeme
situaci ohledně vládních opatření a jsme schopni pružně zareagovat. Jsme taky připraveni změnit termíny nebo přidat turnusy, pokud to bude zapotřebí a o tábory bude velký zájem.

Miloš Pelikán

Petrohrad ‒ nejlepší abilympijský region v Rusku

Jak už jsme informovali, v roce 2021 se uskuteční X. mezinárodní abilympiáda. Jejím dějištěm bude v květnu Moskva. Není tedy bez zajímavosti nahlédnout do ruského abilympijského dění. Už název článku jednoznačně dokládá, které město ​​​​​​​v něm dominuje.

Petrohrad se stal nejlepším regionem rozvíjejícího se abilympijského hnutí v Rusku. Členové týmu z tohoto města získali 13 medailí v národním mistrovství pracovních dovedností lidí se zdravotním postižením, které skončilo loni 22. listopadu v Moskvě.

Košíkářství vyžaduje vysokou koncentraci, je to činnost, kterou je těžké ovládat na mistrovské úrovni. Studenti petrohradské Ochtinské koleje však již třetím rokem po sobě získali v této abilympijské disciplíně ocenění: Maxim Bubnov vybojoval bronzovou medaili. Mladému muži trvalo spoustu hodin, než zlepšil své dovednosti. Jelena Beljakova, profesní instruktorka zmíněné školy, sama říká: „Upozorňuji studenty, že potřebují hodně praxe. Ti, kteří se účastní abilympiády a dalších soutěží, by měli neustále trénovat.“ Loni se ruské národní abilympiády zúčastnily asi dva tisíce soutěžících. Představili se v 70 kategoriích včetně IT, technických profesí, umění a řemesel. Ze třiatřiceti členů petrohradského týmu se deset vracelo domů s medailí.

Například Eleonora Grozdilová byla nejlepší v háčkování. „Úkolem bylo zhotovit tašku. Každý ze soutěžících měl k základnímu modelu přidat několik prvků podle svého výběru. Přidala jsem malý měšec na mince a vnitřní sponu,“ říká Eleonora.

Účastníci z Petrohradu vybojovali medaile také v sociální práci, hrnčířství, kadeřnictví, mechanice jízdních kol a údržbě automobilů.

Jelizaveta Krišňakova, studentka Vysoké školy Carla Fabergé, byla nejlepší ve výrobě šperků. Zhotovení stříbrného přívěsku jí trvalo čtyři hodiny. „Získala jsem zkušenost boje proti strachu z veřejnosti, zážitek z nového pracoviště, s novými nástroji a novým vybavením,“ vysvětluje.

Vítězové této ruské soutěže byli pozváni do národního týmu, aby se zúčastnili mezinárodní abilympiády, která se bude konat v květnu 2021 v Moskvě.

z webového článku v angličtině vybral a přeložil Miloš Pelikán

Máte umělecké sklony? MODRÝ SLON je tedy právě pro vás!

Jedinečnou příležitost prokázat své schopnosti a dovednosti v oblasti umění mají jednotlivci 
i kolektivy se zdravotním postižením z celé republiky v XV. ročníku soutěže O cenu Modrého slona. Každoročně ji společně vyhlašují v rámci projektu Tvoříme duší Centrum pro zdravotně postižené Libereckého kraje a organizace Artefaktum-CZ.

Amatérští kumštýři si mohou vybírat z těchto kategorií: malba, keramika, fotografie, textilní tvorba, kombinovaná technika (ruční práce, koláže apod.), literatura, divadlo (malé formy, loutkoherectví apod.), tanec, hudba, jiná zajímavá umělecká tvorba (řezbářství, umělecké zpracování skla apod.). Každý výtvor či vystoupení podává přesvědčivý důkaz o nezdolné vůli překonávat životní překážky a zároveň jasné svědectví, že člověku odnepaměti neschází tvořivost… Výstižně to vyjadřuje i motto projektu „Bez bariér v duši i v životě“.

Přihláška do soutěže je na webu www.czplk.cz. Vyplněná se musí písemně nebo osobně doručit do středy 30. září do sídla Centra pro zdravotně postižené Libereckého kraje (Zahradní 415/10, 460 01 Liberec; telefon 485 104 044 či 731 653 002). Na stejné adrese se do téhož termínu přijímají přihlášená soutěžní díla; donést/poslat je lze i do „okresních“ center v Jablonci nad Nisou, České Lípě a Semilech (jejich adresy jsou na výše uvedeném odkazu).

Slavnostní vyhlášení jubilejního ročníku se uskuteční jako součást Letního setkání v ZOO Liberec, posunutého kvůli současné situaci na sobotu 24. října. Několikadenní výstava/přehlídka vybraných děl se v areálu ZOO uskuteční od úterý 20. do neděle 25. října.

Podrobnější informace se postupně umísťují kromě uvedeného webu také na adresu www.artefaktum-info.cz. Sdělí je také hlavní koordinátorka projektu Helena Latislavová na e-mailu latislavova.h@seznam.cz či telefonu 731 653 002.

(mk)

Vozík od Nadace Agel vrací mladé ženě její nohy i sebevědomí

Na mechanickém vozíku podniká čtyřiatřicetiletá Nikola Pszczolková z Karvinska procházky se svými pejsky, jako by to byly její zdravé nohy. O možnost chodit přišla již ve svých jednadvaceti letech při autonehodě, která jí ze dne na den změnila bezstarostný život. Díky příspěvku méně známé nadace ve výši 20 tisíc korun získala nový vozík a s ním nezávislost, svobodu pohybu i ztracené sebevědomí.

Byl krásný, slunečný prázdninový den a tehdy jednadvacetiletá Nikola se nestihla připoutat v autě, kam usedla se svým kamarádem. Řidič nezvládl řízení a osmdesátikilometrovou rychlostí naboural do zábradlí od mostu, následně do stromu a auto skončilo převrácené v příkopě. Nikola ztratila vědomí a krutý verdikt si vyslechla po probuzení.

V nemocnici mi tehdy vysvětlili, že zůstanu na vozíku a následně to potvrdili i v rehabilitačním ústavu, kde jsem prošla rehabilitací. Největší boj jsem svedla sama se sebou, protože jsem nejprve musela vozík vnitřně přijmout. Při trénování jsem zjistila, že nemám žádnou sílu v rukou, po pár otočení mě bolely ruce, nohy mi bezvládně padaly. Vozík mě nechtěl poslouchat, bála jsem se udělat sebemenší obrat,“ vzpomíná Nikola Pszczolková na náročné začátky, které ale brzy vystřídala touha po svobodě a nezávislosti a úspěšné sžití se s vozíkem za opory nejbližších. Nakonec se stala plně samostatnou, a jako aktivní mamince pětiletého kluka jí dosavadní vozík přestal stačit.

Uvědomujeme si, že bez kvalitních zdravotních pomůcek nemohou handicapovaní lidé přes všechno své úsilí a odhodlání žít naplno, jak by chtěli. Proto jsem ráda, že NADACE AGEL pomohla získat paní Nikole její vytoužený vozík, který jí usnadní a zpestří život,“ konstatuje Veronika Dostálová, členka správní rady nadace

Nový mechanický vozík MIV Champion umožňuje Nikole bezproblémově, samostatně fungovat a naplno žít. „Dá se složit a vejde se do cestovní sportovní tašky, což umožňuje přepravu ve vlaku i v letadle. Vozík je reprezentativní, bezpečný, spolehlivý. Lépe se mi ovládá, otočím se s ním na místě a sedím v něm rovně, což sečteno podtrženo mi přidalo na sebevědomí,“ shrnuje Nikola Pszczolková, která pravidelně dojíždí na ambulantní rehabilitace a nejraději sportuje venku v přírodě.

Usměvavá mladá žena sklízí obdiv za svůj životní optimismus navzdory osudu, který ji připravil o cit v nohou. Sama tvrdí, že vozík jsou její nohy a kromě spánku jí dělá společnost neustále. „Jezdím na něm na procházky do přírody s manželem a synem, kteří jsou mi oba velkou oporou, i s našimi pejsky, Vyrážím na něm do obchodu, do kina, na výlety a třeba se někdy podívám i k moři,“ věří Nikola. Od malička velká milovnice psů, která chová dvě fenky kníračů a jednu fenku jorkšíra, a také vášnivá sběratelka starých kočárků a panenek, která má za to, že každá maličkost ji vede k tomu, aby byla šťastná.

NADACE AGEL sídlí v Praze a potřebným lidem a organizacím z Česka i Slovenska pomáhá již od roku 2011. Od svého vzniku nadace podpořila přes tisíc žadatelů celkovou částkou přesahující 27 miliónů korun.

(pel)